Ještě před několika měsíci se zdálo, že mezi Washingtonem a evropskými spojenci roste stále hlubší propast. Americký prezident Donald Trump opakovaně kritizoval rozsah západní podpory Ukrajině, naznačoval možnost rychlé dohody s Moskvou a vysílal signály, které v evropských metropolích vyvolávaly nejistotu. Summit skupiny G7 ve francouzském Évianu však přinesl překvapivý obrat.

Americký prezident podpořil závěrečné komuniké skupiny G7, souhlasil s novými sankcemi proti Rusku a veřejně připustil, že Moskva v současné době neprojevuje skutečný zájem o mírové řešení konfliktu. Pro evropské lídry to byla vítaná zpráva. Pro analytiky však především další důkaz, že současná americká zahraniční politika je stále více řízena okamžitými prioritami a méně dlouhodobou strategií.

Právě tato nepředvídatelnost začíná být jedním z hlavních problémů západního spojenectví. Spojenci totiž potřebují vědět nejen to, jaká je americká pozice dnes, ale také zda bude stejná za měsíc nebo za rok. V případě Trumpovy administrativy si tím zatím nemůže být jistý nikdo.

Sankce proti Rusku a návrat k evropské linii

Závěrečné stanovisko G7 znovu potvrdilo podporu územní celistvosti Ukrajiny a otevřelo cestu k dalším sankcím zaměřeným především na ruské energetické příjmy. Některá omezení byla v minulých měsících zmírněna kvůli obavám z vývoje na trhu s ropou během krize kolem Íránu. Nyní se však situace mění.


Je ovšem otázkou, zda jde skutečně o zásadní geopolitický obrat. Trump během svého politického působení opakovaně ukázal, že dokáže měnit postoje podle aktuální situace. Jednou kritizuje spojence v NATO, podruhé zdůrazňuje význam aliance. Jednou hovoří o rychlé dohodě s Moskvou, podruhé podporuje nové sankce.

Právě tato proměnlivost vede v Evropě k rostoucím úvahám o větší strategické autonomii. Evropské státy si stále více uvědomují, že jejich bezpečnost nemůže být dlouhodobě závislá pouze na tom, kdo právě sedí v Bílém domě.

Paradoxně tak Trumpova politika může urychlovat proces, který se Spojené státy dlouhodobě snažily brzdit. Tedy vznik samostatnější evropské bezpečnostní a obranné politiky.

Írán, umělá inteligence a evropský regulační instinkt

Druhou významnou událostí summitu byla otázka Blízkého východu. Trump potvrdil, že Izrael obdržel kopii dohody uzavřené mezi Spojenými státy a Íránem. Současně uvedl, že očekává podpis finální dohody během několika dnů ve Švýcarsku.

Tento krok má větší význam, než by se mohlo zdát. V posledních týdnech totiž část komentátorů spekulovala o tom, že Izrael byl během jednání odsunut na vedlejší kolej. Trumpovo prohlášení naznačuje opak a ukazuje, že Washington si uvědomuje citlivost vztahů s klíčovým spojencem na Blízkém východě.

Vedle války na Ukrajině a situace v Íránu se summit věnoval také umělé inteligenci. A právě zde se opět ukázal jeden z největších problémů současné Evropské unie.


To je přístup, který v Evropě slýcháme stále častěji. Jenže regulace sama o sobě nevytváří inovace. Nevytváří technologické šampiony, nové polovodiče ani výkonnější výpočetní infrastrukturu.

Evropská unie dnes otevřeně přiznává zaostávání v oblasti umělé inteligence, pokročilých čipů, cloudových technologií i kybernetické bezpečnosti. Přesto se část politických elit nadále soustředí především na tvorbu pravidel pro technologie, které vznikají jinde.

Summit G7 tak nakonec ukázal dva paralelní příběhy. Na jedné straně Spojené státy, jejichž politika je často nepředvídatelná, ale stále určující světové dění. Na straně druhé Evropu, která si stále více uvědomuje vlastní slabiny, ale zatím nenašla odvahu k reformám, které by jí umožnily hrát skutečně rovnocennou roli.

A právě v tom spočívá největší strategická výzva současného Západu. Nejde pouze o Rusko, Ukrajinu nebo Írán. Jde o otázku, zda si Evropa dokáže udržet politický a technologický význam ve světě, kde se moc stále více přesouvá k těm, kteří dokážou nejen regulovat, ale především vytvářet.



Zdroje: 1. The European Conservative – Trump Reverses Course on Ukraine and Backs G7 Line⁠; 2. G7 Leaders’ Statements and Documents⁠; 3. European Commission – Artificial Intelligence Strategy