Západ posílá Ukrajině miliardy eur, zbraně i politickou podporu. Současně ale sílí nervozita nad tím, že Kyjev vedle boje s Ruskem nese i staré problémy, které válka sama nevyřešila. Server Lidovky ve svém komentáři připomíná, že ani válka nezakryje přešlapy režimu, které by v jiných okolnostech vyvolaly mnohem ostřejší reakce evropských partnerů.

Jedním z nejcitlivějších bodů zůstává jazyková politika prezidenta Vladimira Zelenského. Podepsaný zákon dál posiluje dominanci ukrajinštiny a omezuje prostor pro ruštinu i další menšinové jazyky. Zastánci tvrdí, že jde o přirozenou obranu země proti ruskému vlivu. Kritici ale upozorňují, že i stát ve válce musí pečlivě vážit, kde končí obrana identity a začíná tlak na menšiny.


Ještě citlivější je korupce. Evropská unie opakovaně dává najevo, že budoucí přibližování Ukrajiny k evropským strukturám nebude stát jen na odvaze vojáků na frontě, ale i na fungování soudů, státní správy a vyšetřovacích institucí. Jinými slovy, vojenské hrdinství samo o sobě nestačí.

Korupce nezmizela jen proto, že se válčí. A právě tady trpělivost Bruselu slábne nejrychleji. Evropští spojenci jsou ochotni tolerovat mimořádné podmínky války, ale nikoli nekonečně.

Dalším problémem, který se na Západě vrací pravidelně a pro Kyjev je mimořádně nepříjemný, je vztah části ukrajinské společnosti ke Stepanu Banderovi. Pro část Ukrajinců je symbolem odporu proti Sovětům a boje za samostatnost. V Polsku a dalších zemích ale jeho jméno vyvolává úplně jiné asociace.


Polsko patří k nejdůležitějším spojencům Ukrajiny. Každé zbytečné symbolické gesto proto nese politickou cenu.

Válka dává Ukrajině prostor, který by jiná kandidátská země Evropské unie nikdy nedostala. Tento prostor ale není neomezený. Ukrajinu neoslabuje jen Putin. Někdy jí škodí i chyby, které si vyrábí sama.