Americký prezident Donald Trump před nadcházejícími mírovými rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou naznačil, že ukončení války může znamenat také změnu ukrajinských hranic. V rozhovoru pro televizní stanici CBS News vyjádřil přesvědčení, že dohoda mezi Moskvou a Kyjevem je blízko, současně však připustil, že Ukrajina po válce nebude vypadat stejně jako před ní. Jeho slova zazněla pouhé dva dny před plánovaným jednáním v Abú Zabí, kde se mají za amerického zprostředkování sejít zástupci obou znepřátelených zemí.

„Myslím, že se nám podaří dohodu uzavřít, že k tomu dojde, ale Ukrajina bude mít nakonec trochu jinou podobu,“ prohlásil Trump v pořadu 60 Minutes, který CBS odvysílala v neděli 8. listopadu. Americký prezident neupřesnil, jakých území by se změny měly týkat ani zda má na mysli definitivní posunutí mezinárodně uznaných hranic, nebo jiné uspořádání území po zastavení bojů. Výrok nicméně přichází v době, kdy právě územní otázka představuje jednu z největších překážek mírového řešení.

Trump v rozhovoru opakovaně tvrdil, že ukončení války je na dosah. „Věřím, že jsme velmi blízko dohodě,“ uvedl a následně dodal, že válka podle jeho přesvědčení brzy skončí. Za hlavní překážku označil osobní nepřátelství mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským. „Mezi prezidentem Putinem a prezidentem Zelenským panuje obrovská nenávist,“ prohlásil.


O území se rozhodne nejobtížněji

Právě otázka hranic může rozhodnout o tom, zda nadcházející diplomatické úsilí přinese konkrétní výsledek. Rusko požaduje, aby Ukrajina přijala jeho územní nároky, včetně oblastí, které ruská armáda ani plně neovládá. Moskva v roce 2022 jednostranně vyhlásila anexi čtyř ukrajinských regionů, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Ukrajina ani většina mezinárodního společenství tyto anexe neuznávají.

Kyjev naopak dlouhodobě odmítá právně uznat ztrátu vlastního území. Ukrajinské vedení připouští jednání o příměří, která by mohla zastavit boje i v situaci, kdy část země zůstává pod ruskou okupací. Rozlišuje však mezi dočasným vojenským uspořádáním a definitivním vzdáním se svrchovanosti nad okupovanými oblastmi. Pro Zelenského je zásadní také otázka bezpečnostních záruk, které by zabránily tomu, aby Rusko případné příměří využilo k přípravě dalšího útoku.


Americký ministr zahraničí Marco Rubio v souvislosti s připravovanými rozhovory upozornil, že určitý pokrok nastal při úvahách o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a Evropu. Právě poválečné bezpečnostní uspořádání má patřit mezi hlavní témata jednání. Bez dohody o tom, kdo a jak bude případný mír garantovat, by samotné zastavení palby nemuselo znamenat trvalé ukončení konfliktu.

Abú Zabí čeká jednání, do kterého chce promluvit i Evropa

Nové rozhovory jsou plánovány na úterý 10. a středu 11. listopadu ve Spojených arabských emirátech. U jednacího stolu se mají sejít delegace Ruska, Ukrajiny a Spojených států. Půjde o první jednání v tomto třístranném formátu od února, kdy americkou zahraniční politiku výrazně zaměstnal konflikt s Íránem. Přestože Washington dává najevo očekávání pokroku, zásadní rozdíly mezi požadavky Moskvy a Kyjeva přetrvávají.

Do diplomatického procesu chtějí výrazněji vstoupit také evropské země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie hodlá být při rozhovorech zastoupena společně se svými partnery. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot zdůraznil, že Evropa musí mít možnost hájit vlastní bezpečnostní zájmy a nenechá za sebe rozhodovat jiné mocnosti. Zůstává však nejasné, zda evropští představitelé získají místo přímo u hlavního jednacího stolu.

Kreml dosud prosazoval formát omezený na Rusko, Ukrajinu a Spojené státy. Americký vyjednavač Jared Kushner připustil konzultace s evropskými partnery na okraj rozhovorů a možnost širší účasti v případě dosažení pokroku. Evropské státy přitom budou mít při případném mírovém uspořádání důležitou úlohu, ať už půjde o bezpečnostní záruky, obnovu Ukrajiny, hospodářskou pomoc nebo budoucí sankční režim vůči Rusku.


Na otázky týkající se Ruska odpovídal Trump sebevědomě. Odmítl, že by jeho nedávné rozhodnutí umožnit širší vývoz ruské nafty představovalo ústupek Putinovi. Podle něj šlo o krok potřebný pro světový energetický trh. Zároveň zopakoval, že válka by podle jeho přesvědčení vůbec nezačala, kdyby byl v roce 2022 americkým prezidentem.

Před jednáním v Abú Zabí tak stojí proti sobě dvě skutečnosti. Trump veřejně hovoří o blížícím se míru a připouští změnu poválečné podoby Ukrajiny. Kyjev však trvá na své svrchovanosti a požaduje záruky, které by zabránily opakování ruské invaze. Moskva se dosud nevzdala požadavků na rozsáhlé územní a bezpečnostní ústupky.

Rozhodující proto nebude samotné Trumpovo přesvědčení, že se dohoda podaří uzavřít, ale obsah návrhů, které vyjednavači v Abú Zabí skutečně předloží. Pokud se bude jednat o hranicích, půjde o otázku, která může na desetiletí ovlivnit bezpečnost Ukrajiny i celé Evropy. Trump už připustil, že poválečná mapa může vypadat jinak. Zda s takovým řešením bude souhlasit také země, jejíž území Rusko napadlo, zůstává nezodpovězeno.



Zdroje: 1. https://www.cbsnews.com/news/donald-trump-2026-post-midterm-elections-interview-60-minutes-transcript/; 2. https://brusselssignal.eu/2026/11/trump-predicts-different-shape-for-ukraine-ahead-of-abu-dhabi-talks/; 3. https://brusselssignal.eu/2026/11/trump-predicts-different-shape-for-ukraine-ahead-of-abu-dhabi-talks/