Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2023 představovala pro český sport mimořádně důležitý moment. Nešlo pouze o běžnou administrativní kontrolu dotačních programů. NKÚ se zaměřil na samotný způsob řízení sportovní politiky státu, na provázání koncepce SPORT 2025 s akčními plány, na vyhodnocování výsledků i na transparentnost dotačního systému. Kontrola se týkala především období let 2020 až 2022, tedy doby, kdy už hlavní roli v systému podpory sportu přebírala Národní sportovní agentura.

NKÚ tehdy popsal několik zásadních problémů. Chybějící měřitelné indikátory cílů koncepce, nedostatečné vyhodnocování účelnosti a efektivnosti výdajů, zdlouhavou administraci dotací, slabé kontroly závěrečných vyúčtování, problémy s transparentností některých výzev i přerušenou návaznost akčních plánů.

Dnes, po dalších letech fungování systému, se nabízí klíčová otázka. Byly tyto nedostatky skutečně odstraněny, nebo se systém pouze posunul do nové administrativní podoby bez zásadní změny?

Co stát po kontrole změnil

Při pohledu na dokumenty Národní sportovní agentury je zřejmé, že po kontrole NKÚ došlo k určitému posunu. Akční plány pro roky 2025 a 2026 už výrazně více pracují s pojmy jako efektivita, koordinace, transparentnost, spolupráce a vyhodnocování opatření. NSA také rozšířila elektronizaci systému, pokračovala v rozvoji rejstříku sportu a více standardizovala dotační výzvy.

V dokumentech se také častěji objevuje důraz na prevenci negativních jevů, podporu pohybu dětí, rovné příležitosti a propojení sportu se zdravotní prevencí. Témata, která byla dříve součástí koncepce SPORT 2025, se tak přenesla i do novějších akčních plánů.

Na první pohled tedy může vzniknout dojem, že stát na kontrolu NKÚ reagoval. Jenže při podrobnějším pohledu se ukazuje, že zásadní problém zůstává.

Největší problém stále trvá


Akční plán podpory sportu pro rok 2026 sice obsahuje desítky opatření, ale stále není zřejmé, vůči jakému dlouhodobému strategickému dokumentu budou tato opatření vyhodnocována. Koncepce SPORT 2025 skončila. Nový základní plán státní politiky ve sportu, který předpokládá zákon o podpoře sportu, není veřejně znám jako jednoznačný a pevný strategický rámec celého systému.

To znamená, že stát dál vytváří roční akční plány, ale stále není jasné, podle jakých dlouhodobých ukazatelů bude hodnotit jejich skutečný dopad.

Tento problém je zásadní. Pokud například stát tvrdí, že podporuje pohyb dětí a prevenci zdravotních problémů, musí být schopen doložit, zda se skutečně zvýšila pohybová aktivita, snížila obezita nebo rozšířila dostupnost sportu. Nestačí pouze vyhlásit dotační program nebo rozdělit peníze.

Právě absence jasného vyhodnocovacího rámce byla přitom jedním z hlavních závěrů NKÚ. Ani v novějších dokumentech však není zcela zřejmé, že by stát vytvořil nový systém pevně navázaných indikátorů, které by umožnily průběžně měřit naplňování cílů sportovní politiky v dlouhodobém horizontu.

Akční plány pokračují, ale strategická vazba zůstává slabá

Další problém spočívá v samotné logice akčních plánů. Kontrola NKÚ upozornila, že původní struktura dvouletých akčních plánů navázaných na koncepci SPORT 2025 byla přerušena. Po roce 2024 se systém posunul k ročním plánům.

Ani po kontrole se však tento model nezměnil. Naopak se dále upevnil. Akční plán 2026 už navazuje hlavně na předchozí roční plány a na programové priority tehdejší vlády vedené ODS.

To je velmi důležitý rozdíl oproti původní koncepci SPORT 2025. Ta měla fungovat jako desetiletý strategický rámec, z něhož měly akční plány vycházet. Současný systém se však stále více podobá průběžnému každoročnímu řízení bez pevné dlouhodobé opory.


To se týká i transparentnosti. Některé nové výzvy mají podrobnější metodiky a jasnější pravidla než v minulosti, zároveň však stále zůstává problém, že systém je velmi složitý, rozdělený do velkého množství programů a obtížně srozumitelný pro menší sportovní organizace.

Z pohledu sportovních klubů a regionálních organizací tak často nevzniká dojem dlouhodobě stabilního systému, ale prostředí, které se každý rok administrativně mění podle nových výzev, priorit a podmínek.

Kontrola otevřela otázku, kterou stát dosud neuzavřel

Kontrola NKÚ měla být důležitým momentem pro hlubší reformu systému podpory sportu. Ukázala, že problém nespočívá pouze v jednotlivých dotačních chybách, ale v samotném způsobu řízení sportovní politiky. Od té doby sice vznikly nové akční plány, pokračují dotační programy a systém běží dál. Přesto však stále chybí jasná odpověď na několik základních otázek.

Jak bude stát měřit úspěšnost podpory sportu po skončení koncepce SPORT 2025? Jaké jsou nové dlouhodobé cíle? Podle jakých ukazatelů bude možné vyhodnotit, zda veřejné peníze skutečně zlepšují pohybovou aktivitu obyvatel, podporují děti a mládež nebo zvyšují kvalitu sportovní infrastruktury?

Právě v tomto bodě zůstávají závěry NKÚ stále aktuální. Kontrola totiž neupozornila jen na problémy minulosti. Nepřímo otevřela otázku, zda český sport vůbec disponuje systémem, který umožňuje dlouhodobě a objektivně hodnotit výsledky státní podpory. A právě na tuto otázku zatím stát nedal jednoznačnou odpověď.



Zdroje: 1. Koncepce podpory sportu 2016 až 2025, MŠMT; 2. Akční plán podpory sportu na rok 2025; 3. Akční plán podpory sportu na rok 2026; 4. Výzva 5/2025 Podpora sportovních organizací svazového charakteru; 5. Program Regionální sportovní infrastruktura; 6. Kontrolní závěr NKÚ č. 23/04; 7. Seminář NSA k metodice prioritizace 2024; 8. Zápis z jednání Rady NSA 24. 7. 2024