Americký miliardář Elon Musk znovu vyvolal pochybnosti o svém postoji k Ukrajině. Na sociální síti X sdílel příspěvek, který označuje rozhodnutí jeho společnosti SpaceX poskytnout Ukrajině na začátku ruské invaze satelitní internet Starlink za chybu. Musk k textu nepřipojil vlastní komentář a podle ukrajinských médií sdílení později z jeho profilu zmizelo. Jeho krok přesto přichází v mimořádně citlivé době. Ukrajina se totiž teprve nedávno potýkala s omezením satelitních služeb využívaných armádou a prezident Vladimir Zelenskij veřejně kritizoval příliš velkou moc, kterou podle něj Musk získal nad technologiemi důležitými pro vedení války.

Příspěvek, který americký podnikatel sdílel, pocházel z účtu Whole Mars Catalog. Jeho autor tvrdil, že SpaceX udělala chybu, když v prvních týdnech ruské invaze poskytla Ukrajině tisíce terminálů a bezplatné služby v hodnotě milionů dolarů měsíčně. Původně civilní komunikační síť se podle něj postupně změnila v technologické zázemí pro vojenské operace, zejména pro používání bezpilotních prostředků.

„Když se ohlédneme zpět, byla chyba, že SpaceX na začátku války poslala Ukrajině tisíce bezplatných terminálů Starlink a poskytovala služby v hodnotě milionů dolarů měsíčně,“ stálo v příspěvku. Autor následně kritizoval situaci, kdy společnost podle jeho názoru čelí mediálním útokům pokaždé, když odmítne umožnit vojenské využití své technologie.

Samotné sdílení cizího textu ještě neznamená, že Musk výslovně souhlasí s každým jeho tvrzením. Vzhledem k jeho předchozím vyjádřením a nedávným zásahům do fungování Starlinku však příspěvek získal značnou pozornost. Zvláště na Ukrajině, kde satelitní komunikace pomáhá zajišťovat spojení mezi vojenskými jednotkami, nemocnicemi, úřady i dalšími institucemi.

Rozhodnutí poskytnout Ukrajině Starlink přitom v roce 2022 patřilo k nejvýraznějším krokům, jimiž Musk veřejně podpořil napadenou zemi. Po zahájení ruské invaze požádal tehdejší ukrajinský ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov amerického podnikatele o zpřístupnění satelitního internetu. Musk reagoval rychle a první terminály dorazily na Ukrajinu už 28. února, pouhé čtyři dny po začátku rozsáhlého ruského útoku.


Zelenskij kritizoval Muskův vliv, následovala ostrá reakce

Nové napětí mezi Muskem a ukrajinským vedením souvisí s vyjádřením prezidenta Vladimira Zelenského pro německý pořad ZDF Magazin Royale. Ukrajinský prezident 5. listopadu kritizoval koncentraci politického a technologického vlivu v rukou amerického podnikatele.

„V rukou jednoho velmi bohatého člověka je příliš mnoho moci. Taková koncentrace moci je nebezpečná,“ uvedl Zelenskij. Musk následně sdílel příspěvek kritizující prezidentova slova. Namísto přímé odpovědi na otázku svého politického vlivu však zveřejněný text zpochybňoval samotné rozhodnutí pomoci Ukrajině na začátku války.

Vztahy mezi oběma muži jsou napjaté už delší dobu. Musk opakovaně kritizoval některé požadavky ukrajinského vedení a odmítal, aby se komerční síť Starlink používala k určitým útočným vojenským operacím. Ukrajinští představitelé naopak upozorňují, že omezení satelitního spojení může bezprostředně ovlivnit schopnost armády bránit zemi před ruskými útoky.

Rozdílné názory se naplno projevily během října, kdy ukrajinské jednotky zaznamenaly omezení rychlosti a dostupnosti některých satelitních služeb. Problémy se dotkly také systému Starshield, který představuje vojenskou variantu satelitní technologie SpaceX a jehož provoz podléhá odlišným pravidlům než běžná komerční služba Starlink.

Zelenskij tehdy upozornil, že omezení spojení může mít přímé následky pro obranu proti ruským bezpilotním prostředkům. Ukrajinská armáda využívá satelitní komunikaci mimo jiné při koordinaci jednotek a některých obranných operací. Zvláště citlivé jsou situace, kdy je nutné rychle reagovat na útoky dronů a předávat informace mezi jednotlivými složkami protivzdušné obrany.


Bývalý poradce ukrajinského ministerstva obrany Serhij Sternenko odmítl, že by civilní Starlink sloužil jako komunikační prostředek pro útočné drony způsobem popisovaným v Muskových výhradách.

„Jako člověk, který se na tomto procesu podílel na ministerstvu obrany, mohu s jistotou říct, že to není pravda,“ uvedl Sternenko. Podle něj technická omezení komerčního systému takové použití neumožňují a příslušné vojenské operace využívají Starshield.

Mezi Muskovým tvrzením a vyjádřeními ukrajinských odborníků tak přetrvává zásadní rozpor. Veřejně dostupné informace neumožňují nezávisle ověřit všechny okolnosti konkrétních vojenských operací. Jisté však je, že říjnové omezení služeb vyvolalo vážné obavy o spolehlivost komunikační infrastruktury, na níž jsou ukrajinské ozbrojené síly závislé.

O satelitním spojení rozhoduje i Washington

Celá záležitost získala další rozměr poté, co se ukázalo, že do rozhodování o dostupnosti satelitních služeb vstupují také americké úřady. Agentura Reuters v říjnu informovala, že administrativy Joea Bidena i Donalda Trumpa v minulosti opakovaně žádaly SpaceX o zapnutí nebo vypnutí služby v různých částech světa.

Podle bývalých amerických představitelů se podobné požadavky týkaly nejen Ukrajiny, ale také Íránu, Jemenu a Libanonu. Washington tak satelitní síť využíval jako nástroj zahraniční a bezpečnostní politiky. V některých případech chtěl umožnit komunikaci spojencům nebo odpůrcům nepřátelských režimů, jindy naopak zabránit využívání technologie ozbrojenými skupinami.

V případě Ukrajiny se navíc objevily rozdílné informace o tom, kdo přesně rozhodl o říjnovém omezení služby. Musk připustil, že SpaceX zasáhla do fungování komerčního Starlinku, protože podle něj ukrajinská armáda porušovala podmínky používání. Současně tvrdil, že vojenský systém Starshield je pod kontrolou americké vlády a o případných omezeních rozhodují příslušné americké orgány.


Rozdílná vysvětlení vyvolala pochybnosti také v americkém Kongresu. Skupina senátorů z obou hlavních politických stran požadovala prověření okolností omezení satelitních služeb a možného vlivu soukromé společnosti na vojenské operace spojenecké země. Inspektor ministerstva obrany však žádost o samostatné vyšetřování odmítl s tím, že záležitost může řešit příslušná složka amerického letectva.

Ukrajina se mezitím snaží zajistit stabilní přístup k satelitní komunikaci i do budoucna. Smlouva týkající se vojenského systému Starshield má podle ukrajinských médií vypršet v roce 2027 a Kyjev se připravuje na jednání o jejím prodloužení. Pro ukrajinské vedení je zásadní, aby případné změny provozních podmínek nepřicházely bez předchozího upozornění a neohrožovaly probíhající obranné operace.

Muskovo sdílení kritického příspěvku přivítali také někteří představitelé Ruska. Bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv prohlásil, že Musk se poskytnutím Starlinku Ukrajině fakticky stal účastníkem války. Amerického podnikatele vyzval, aby své někdejší rozhodnutí přehodnotil a litoval jeho důsledků.

Medveděv zároveň tvrdil, že Musk od počátku věděl o vojenském využití své technologie. Jeho vyjádření odpovídá dlouhodobé ruské snaze vykreslovat zahraniční pomoc Ukrajině jako přímé zapojení dalších zemí a společností do konfliktu. Samotné poskytování komunikačních služeb však automaticky neznamená, že se jejich provozovatel stává stranou ozbrojeného konfliktu.

Ruská reakce přesto ukazuje, jak citlivým tématem se Starlink stal. Technologie, která měla původně pomáhat obnovovat internetové spojení v napadené zemi, získala během války strategický význam. Rozhodnutí o jejím provozu mohou ovlivňovat nejen běžnou komunikaci obyvatel, ale také schopnost armády koordinovat obranu.


Pro Ukrajinu je největším problémem samotná závislost na infrastruktuře, jejíž dostupnost nemá plně pod vlastní kontrolou. V době, kdy satelitní spojení pomáhá zajišťovat obranu proti ruským útokům, mohou mít i krátkodobá omezení vážné následky. Kyjev proto potřebuje nejen politické přísliby, ale také předvídatelné smluvní podmínky a spolehlivé technické zajištění.

Elon Musk se během necelých pěti let posunul od veřejně oslavovaného poskytovatele pomoci Ukrajině k podnikateli, jehož rozhodnutí ukrajinské vedení otevřeně kritizuje. Jeho nejnovější sdílení příspěvku o údajné chybě SpaceX tento vývoj ještě zvýraznilo. Nelze z něj vyvozovat, že se Musk rozhodl Ukrajině veškerou pomoc ukončit. Ukazuje však, jak výrazně se změnilo veřejné hodnocení role jeho společnosti ve válce.

Zkušenost se Starlinkem zároveň přesahuje ukrajinské bojiště. Moderní armády jsou stále závislejší na komunikačních a datových systémech provozovaných soukromými firmami. Pokud o dostupnosti takové infrastruktury rozhoduje úzký okruh podnikatelů a politických představitelů, vzniká otázka, jak zajistit její spolehlivost v okamžiku, kdy jde o bezpečnost státu a životy jeho obyvatel.

Musk před čtyřmi lety pomohl Ukrajině obnovit spojení v době, kdy ruská invaze ničila její infrastrukturu. Dnes se kolem stejné technologie vede konflikt o její vojenské využití, odpovědnost za provoz a politickou kontrolu. Pro Kyjev přitom není rozhodující, zda americký miliardář své někdejší rozhodnutí považuje za správné. Podstatné je, zda bude mít ukrajinská armáda satelitní spojení k dispozici také při příštím ruském útoku.