Evropská komise podle informací, které se objevily v několika evropských médiích, zvažuje od roku 2030 další zpřísnění pravidel pro povinné asistenční systémy v automobilech. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala tvrdí, že nově by již nemělo jít pouze o upozorňování na překročení rychlosti, ale o systém schopný přímo zasáhnout do řízení vozidla snížením jeho výkonu.

„Evropská unie přišla s další totalitní šíleností. Chce vám na dálku automaticky pomocí asistenčního systému snížit v autě rychlost, pokud překročíte tu povolenou. Je to další výmysl z dílny totalitního bruselského Velkého bratra, který chce každého člověka kontrolovat, sledovat a ovládat,“ uvedl Fiala.

Ve svém komentáři uvádí, že podle uniklého návrhu, o němž informovala média od britského deníku The Telegraph přes polský magazín Auto Świat až po server Aktuálně.cz, by Evropská komise chtěla navázat na již dnes povinné systémy hlídání rychlosti. Ty nyní řidiče pouze upozorňují na překročení povoleného limitu, nově by ale podle těchto informací mohly aktivně zasahovat do řízení.


Právě možnost přímého zásahu do řízení považuje Fiala za nejproblematičtější část návrhu. Tvrdí, že technologie může selhávat při rozpoznávání dopravního značení a v některých situacích by podle něj mohla ohrozit samotnou bezpečnost posádky.

„Problémem je, že systém bude mít potíže se čtením dočasného značení. A co když povezete ženu do porodnice či do nemocnice? Co když vás budou nedejbože stíhat zločinci? Co když se potřebujete dostat z nebezpečné situace a systém vás automaticky zbrzdí? Proč rovnou bruselský Velký bratr nezavede kamery do bytů, aby skenoval, zda v domácnostech nedochází k domácímu násilí? Nesouhlasíme s tím. Musíme se bránit proti totalitě z Bruselu!“ uvedl Fiala.

Ve svém příspěvku připomíná, že už současné asistenční systémy mají podle zkušeností mnoha řidičů problémy se správným vyhodnocováním dopravního značení. Za příklad uvádí situace, kdy automobil správně rozpozná omezení rychlosti před křižovatkou, ale po jejím projetí již nezaznamená konec omezení a dál upozorňuje na údajné překračování rychlosti. Podobné zkušenosti podle něj řidiči popisují také na Pražském okruhu nebo při dočasných dopravních omezeních.

Současná pravidla přitom podle Fialy stanovují, že systém musí před schválením fungovat správně alespoň na 90 procentech testované trasy. Ani splnění této podmínky podle něj nezaručuje, že bude technologie spolehlivá ve všech běžných situacích.


„Je to absurdní. Má to spíše potenciál nehody způsobovat, ne jim zabraňovat. Lidé se pořád nebudou dívat kolem sebe a dávat pozor, nehody se tak budou stávat dál,“ cituje Gregoryho.

Další kritici podle Fialy upozorňují také na větší zranitelnost vozidel vůči počítačovým hackerům. Pokud by totiž systémy získaly možnost přímo ovlivňovat výkon automobilu, mohly by se podle nich stát atraktivnějším cílem kybernetických útoků.

V závěru Fiala zdůrazňuje, že podobné návrhy považuje za nepřijatelné rozšiřování pravomocí evropských institucí. Tvrdí, že bezpečnost silničního provozu nesmí být záminkou pro zavádění technologií, které by podle něj omezovaly rozhodování řidičů a zvyšovaly kontrolu státu nad běžným životem občanů.