Maďarský parlament zvolil 11. srpna prezidentem republiky Andráse Baku, bývalého předsedu Nejvyššího soudu a někdejšího soudce Evropského soudu pro lidská práva. Baka získal 140 hlasů, zatímco poslanci Fideszu hlasování bojkotovali. Funkce se má ujmout 19. srpna.

V běžných politických poměrech by změna v převážně reprezentativním prezidentském úřadu nemusela znamenat zásadní událost. V dnešním Maďarsku má ale Bakovo zvolení mnohem hlubší symbolický význam. Před patnácti lety se stal jedním z nejznámějších aktérů střetu o přestavbu maďarské justice za vlády Viktora Orbána a svůj spor s maďarským státem nakonec vyhrál ve Štrasburku.

Nyní se vrací na vrchol státu v úplně jiné politické situaci. Po dubnovém volebním vítězství strany Tisza a nástupu premiéra Pétera Magyara skončila dlouhá éra vlády Fideszu a nová většina začala rychle měnit instituce vytvořené nebo zásadně přestavěné během Orbánova působení. Právě rychlost těchto změn však vedle podpory vyvolává i pochybnosti, zda se Maďarsku daří obnovovat institucionální rovnováhu, aniž by nová většina sama začala příliš koncentrovat moc. Právě zde začíná zajímavější otázka než samotná personální změna v prezidentském paláci: dokáže nová vláda obnovovat právní stát jinými metodami, než jakými Orbán v minulosti soustřeďoval moc? Baka může být jedním z prvních skutečných testů tohoto rozdílu.

Muž, jehož Orbánův systém odstranil, se vrací

András Baka není klasický opoziční politik ani člověk, který by svou kariéru vybudoval na veřejném odporu proti Viktoru Orbánovi. Vystudovaný právník se už v osmdesátých letech zabýval lidskými a menšinovými právy. Po pádu komunistického režimu krátce působil v parlamentu a od roku 1991 do roku 2008 zastupoval Maďarsko jako soudce Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2009 jej maďarský parlament zvolil předsedou Nejvyššího soudu na šestileté období.

Právě tam začal konflikt, který zásadně ovlivnil jeho další kariéru. Po Orbánově návratu k moci v roce 2010 začala vláda Fideszu rozsáhle měnit maďarský ústavní a institucionální systém. Baka z pozice předsedy Nejvyššího soudu veřejně kritizoval některé připravované změny justice. Jeho mandát měl původně skončit v červnu 2015. Nový maďarský Základní zákon však přeměnil Nejvyšší soud na Kúrii a Bakovo funkční období skončilo už na konci roku 2011, tedy přibližně o tři a půl roku dříve.


Je však důležité nepřeceňovat jeho formální možnosti. Maďarsko zůstává parlamentním systémem a prezident neurčuje vládní politiku. Jeho význam může spočívat především v roli ústavní protiváhy a v autoritě, kterou prezidentskému úřadu dokáže vrátit. Sám Baka po svém zvolení naznačil, že si tento rozměr uvědomuje. Kritizoval předchozí koncentraci moci a zdůraznil potřebu obnovení systému protivah. Zároveň ale odmítl představu politické odplaty a dal najevo, že prezident má reprezentovat všechny občany, nikoliv pouze vítěznou politickou většinu. Právě tato kombinace může být pro jeho prezidentství rozhodující.

Odstranit Orbánův systém je snazší než změnit způsob vládnutí

Péter Magyar před dubnovými volbami nesliboval pouze porazit Fidesz, ale změnit systém, který Orbán během dlouhého působení vytvořil. Po volebním vítězství získala Tisza dvoutřetinovou parlamentní většinu a začala rychle měnit instituce spojené s předchozí mocí. Tento postup má pochopitelnou politickou logiku. Orbánův systém byl budován tak, aby významné pozice a instituce zůstávaly personálně či strukturálně spojeny s Fideszem i po případné volební porážce. Právě rychlost změn však otevírá otázku, která může určovat celé Magyarovo vládnutí. Kde končí obnova institucí a začíná jejich nové politické ovládnutí? Tento problém není pouze teoretický.

Odcházející prezident Tamás Sulyok byl Magyarem dlouhodobě kritizován jako příliš pasivní vůči Orbánovu systému. Jeho předchůdkyně Katalin Nováková rezignovala v únoru 2024 po skandálu kolem prezidentské milosti udělené člověku odsouzenému za zakrývání sexuálního zneužívání dětí. Právě tato aféra se stala jedním z důležitých momentů Magyarova rychlého politického vzestupu. Nová parlamentní většina následně změnila ústavní pravidla způsobem, který umožnil předčasné ukončení Sulyokova mandátu a otevřel cestu k Bakovu zvolení. Fidesz tento postup označuje za nelegitimní a právě na protest proti němu se jeho poslanci prezidentské volby nezúčastnili.

Tady vzniká nejzajímavější paradox Bakova návratu. Jeho vlastní případ se stal evropským precedentem spojeným s tím, jak může parlamentní většina prostřednictvím ústavních změn předčasně ukončit mandát představitele významné instituce. O patnáct let později přichází do prezidentského úřadu poté, co jiná parlamentní většina provedla zásadní institucionální změnu umožňující předčasný konec jeho předchůdce. Oba případy nejsou právně ani politicky totožné a bylo by zavádějící je jednoduše stavět na stejnou úroveň. Podobnost mechanismu ale vytváří otázku, které se nová maďarská vláda dlouhodobě nevyhne.


Prezident ukáže, zda Maďarsko mění systém, nebo jen jeho správce

Pro Baku tak nemusí být nejtěžším úkolem vztah k poraženému Fideszu, ale vztah k nové vládě. Jeho životopis mu poskytuje mimořádnou autoritu v otázkách právního státu. Zároveň však vytváří očekávání, která bude obtížné naplnit. Pokud bude pouze potvrzovat rozhodnutí vlády Tiszy, může rychle získat nálepku prezidenta nové politické většiny – tedy přesně takovou, jakou Magyar používal vůči Sulyokovi. Pokud naopak dokáže vystupovat nezávisle a v případě potřeby kritizovat také kroky nové vlády, může ukázat, že změna politického systému skutečně znamená návrat nezávislých institucí.

To může být důležitější než většina jeho formálních pravomocí. Magyarova vláda totiž stojí před problémem, který provází téměř každý demokratický přechod po dlouhém období koncentrace moci. Starý systém nelze jednoduše ponechat beze změny, pokud byly některé instituce vytvořeny nebo personálně obsazeny tak, aby přežily případnou volební porážku vlády. Současně však nelze právní stát obnovovat novou koncentrací moci. Právě v tomto bodě získává Bakův příběh širší význam. Jeho zkušenost ukazuje, že demokratické instituce nejsou chráněny především tím, kdo je právě ovládá, ale pravidly, která musí platit stejně pro současnou vládu i pro její budoucí odpůrce.

Pro Evropskou unii proto nebude podstatné pouze to, co Magyarova vláda mění, ale také jakým způsobem to dělá. Pokud budou nezávislé instituce obnoveny tak, aby dokázaly v budoucnu omezovat i současnou politickou většinu, půjde o skutečnou systémovou změnu. Pokud budou pouze obsazeny novými lidmi závislými na nové vládě, Maďarsko sice projde výraznou personální obměnou, ale základní problém koncentrace moci zůstane.


András Baka se kdysi dostal do konfliktu s Orbánovým systémem proto, že jako předseda Nejvyššího soudu veřejně vystupoval proti změnám justice. Evropský soud pro lidská práva později potvrdil, že způsob předčasného ukončení jeho mandátu porušil Evropskou úmluvu. O patnáct let později dostává příležitost hájit princip institucionálních protivah z nejvyšší ústavní funkce.

Skutečným testem jeho prezidentství proto nebude vztah k poraženému Orbánovi. Přijde ve chvíli, kdy bude muset stejná pravidla, která hájil proti Fideszu, případně hájit také vůči vládě, která ho do prezidentského úřadu prosadila.



Zdroje: 1. Deutsche Welle – Maďarsko: Prezidentem soudce, který porazil Orbánův režim⁠; 2. Reuters – Hungary parliament elects former supreme court head Andras Baka as president⁠; 3. Evropský soud pro lidská práva – Baka v. Hungary⁠; 4. Le Monde – Questions emerge over Péter Magyar’s rapid dismantling of Orbán’s legacy⁠