Pět elektrických lokomotiv, které České dráhy už nepotřebují, má zamířit na Ukrajinu. Vláda Andreje Babiše schválila jejich poskytnutí v rámci humanitární pomoci a vicepremiér Karel Havlíček s tímto příslibem odjel do Kyjeva. Dodávka železniční techniky zároveň ukazuje, jak se současná vláda snaží skloubit pomoc zemi napadené Ruskem s politickými závazky vůči koaličním partnerům, kteří odmítají financování vojenské podpory. Zatímco pět vyřazených lokomotiv dostalo zelenou, čtyři vojenské letouny L-159, o jejichž odkoupení Ukrajina dříve projevila zájem, kabinet odmítl uvolnit. Nyní se navíc jedná o možném prodeji dalších českých letadel, tentokrát nově vyráběných strojů Skyfox.

Podle informací týdeníku Respekt a Hospodářských novin jde o pět lokomotiv řady 151, které byly ještě před několika lety chloubou československé a později české železnice. Stroje vyrobené na konci sedmdesátých let sloužily zejména v rychlíkové dopravě. České dráhy je odstavily na jaře 2025, protože nesplňovaly nové požadavky na vlakový zabezpečovací systém ETCS. Dopravce původně zvažoval jejich modernizaci, nakonec od ní ale ustoupil. Lokomotivy tak zůstaly odstavené a čekaly na další využití.

Ukrajina o ně projevila zájem kvůli železničnímu spojení s Evropskou unií. Společně se třemi slovenskými lokomotivami řady 350 by měly sloužit na dvaadvacet kilometrů dlouhé trati mezi Čopem a Užhorodem, která využívá evropský standardní rozchod kolejí. Pro ukrajinskou železnici jde o důležitou změnu. Většina tamní sítě totiž používá širší rozchod zděděný ze sovětské éry, což komplikuje přímé železniční spojení se západními sousedy. Nová trať umožňuje cestovat a přepravovat zboží přes hranice bez některých dosavadních technických překážek. Do budoucna se počítá také s prodloužením evropského rozchodu směrem ke Lvovu.

Lokomotivy zadarmo? České dráhy je nejprve prodají

Zajímavé jsou především finanční podmínky celé operace. Ačkoli se o lokomotivách mluví jako o humanitárním daru, České dráhy je podle zjištění Hospodářských novin neposkytnou bezplatně. Jako obchodní společnost musí při nakládání se svým majetkem postupovat s péčí řádného hospodáře. Proto mají stroje prodat Fondu Ukrajina, který byl zřízen při ministerstvu průmyslu a obchodu. Teprve následně mají být využity k pomoci ukrajinské železnici.


Havlíček při své cestě na Ukrajinu potvrdil, že tamní představitelé nabídku přijali. „Uvítali naši humanitární pomoc v podobě lokomotiv,“ uvedl vicepremiér na Instagramu. Podle Respektu kabinet záměr projednal na vládním jednání i koaliční radě ještě před jeho odjezdem. Vláda současně hledá možnost, jak podobnou pomoc rozšířit na evropskou úroveň a zapojit do ní společné finanční mechanismy.

Evropské financování ale zatím není dohodnuté. Není veřejně potvrzeno, kolik by měly lokomotivy stát, zda se na jejich pořízení budou podílet evropské instituce ani jaký podíl nákladů ponese česká strana. Bez těchto údajů nelze přesně vyčíslit cenu pomoci pro české veřejné finance.

Pavel chtěl prodat letouny, koalice byla proti

Schválení železniční pomoci připomíná výrazně ostřejší střet, který se odehrál letos v lednu. Prezident Petr Pavel tehdy při návštěvě Ukrajiny hovořil o možnosti poskytnout tamní armádě několik lehkých bojových letounů L-159 Alca. Ukrajinská strana měla zájem o odkoupení čtyř strojů, které by mohla využít při obraně proti ruským dronům. Prezident argumentoval, že takový počet by českou obranyschopnost zásadně neohrozil. Vláda však nabídku odmítla.

Proti se postavili zejména představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Ministr zahraničí Petr Macinka prezidentovi vytkl, že o možné transakci předem nejednal s kabinetem. V televizní debatě jeho postup přirovnal ke slonovi v porcelánu. Později na vládní tiskové konferenci vysvětloval, že samotný zájem Ukrajiny ještě neznamená, že česká strana může letouny nabídnout. „Mohl to nejprve projednat s vládou, aby se to neřešilo přes média,“ uvedl Macinka.


Předseda SPD Tomio Okamura byl ještě jednoznačnější. „Výsledek jednání koaliční rady je, že Česká republika nedodá letadla na Ukrajinu,“ oznámil po schůzce vládních stran. Zdůraznil, že odmítnutí se týká také případného prodeje, nikoli pouze bezplatného darování. Podle Okamury mají letouny stále značnou bojovou hodnotu a česká armáda je potřebuje.

Petr Pavel rozhodnutí kritizoval. Podle prezidenta by prodej čtyř letounů z celkových čtyřiadvaceti představoval přijatelnou míru rizika a česká armáda by o zásadní schopnosti nepřišla. Postoj koalice označil za krok bližší sobectví než solidaritě. Spor se tak netýkal pouze toho, kdo smí Ukrajině něco slíbit, ale také rozdílného hodnocení vojenských potřeb české armády.

Rozdíl oproti nynějším lokomotivám je ovšem zásadní. Zatímco železniční stroje byly vyřazeny z provozu, L-159 zůstávají aktivní součástí české vojenské výzbroje. Vláda tedy v obou případech rozhodovala o odlišném typu techniky. Rozdílné bylo i politické přijetí obou návrhů.

SPD odmítá zbraně, Havlíček jedná o nových letadlech

SPD dlouhodobě odmítá další vojenské dodávky Ukrajině financované z českého rozpočtu. Výhrady k dosavadnímu rozsahu podpory vyjadřují také představitelé strany PRO kolem Jindřicha Rajchla, kteří působí v politickém prostoru vládní koalice. V případě lokomotiv ale kabinet zvolil pomoc, která nezasahuje do výzbroje české armády. Havlíček tak mohl do Kyjeva přivézt konkrétní nabídku, aniž by vláda musela znovu rozhodovat o uvolnění vojenské techniky ze státních zásob.


Tentokrát jde o jiný typ transakce než u lednového sporu o L-159. Skyfoxy vyrábí soukromá společnost Aero Vodochody a jejich případný prodej by měl být obchodním projektem mezi výrobcem a ukrajinskou stranou. Havlíček v rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl, že se bude jednat také o možných garancích a finančních nástrojích, které by obchod umožnily. Konkrétní smlouva ani konečné financování zatím potvrzeny nejsou.

Vláda tak postupuje po několika liniích. Odmítá uvolňovat vojenskou techniku ze státních zásob a nechce se podílet na některých evropských finančních závazcích vůči Ukrajině. Současně podporuje pokračování české muniční iniciativy, jedná o dodávkách nových letadel a snaží se českým podnikům otevřít další obchodní příležitosti při obnově válkou zasažené země.

Havlíček tuto politiku vysvětluje pragmaticky. V rozhovoru pro Deník N uvedl, že ukrajinští představitelé při jeho návštěvě nevyjadřovali výhrady vůči českému odmítání záruk za evropské půjčky. Podle ministra oceňují především pokračování muniční iniciativy a možnost rozvíjet konkrétní hospodářské projekty. „Nikdo o tom neřekl ani slovo,“ prohlásil Havlíček na otázku, zda ukrajinská vláda kritizovala český postoj k evropským půjčkám.

V rozhovoru pro Český rozhlas Plus vicepremiér rovněž zdůraznil, že Česko má při poválečné obnově Ukrajiny dobrou pozici a nemělo by být považováno za méně významného partnera jen proto, že odmítá některé společné finanční závazky. Podle něj se české podniky mohou prosadit v energetice, dopravě, zdravotnictví i dalších oblastech.

Pět lokomotiv není pouze technickou pomocí ukrajinské železnici. Jejich předání zapadá do přístupu vlády, která rozlišuje mezi humanitární pomocí, obchodní spoluprací a přímým financováním vojenských dodávek. Pro Ukrajinu mohou mít odstavené české stroje praktický význam, protože pomohou rozvíjet spojení se západní Evropou. Pro českou vládu představují způsob, jak v pomoci pokračovat, aniž by musela ustupovat od svého odmítavého postoje k předávání armádní techniky.

O skutečném rozsahu této pomoci rozhodnou konkrétní podmínky. Zatím není známa konečná cena lokomotiv, způsob úhrady ani termín jejich předání. Podobně otevřená zůstávají jednání o nových letounech Skyfox. Lednový spor o L-159 připomíná, že mezi politickým příslibem a uskutečněnou dodávkou může být značný rozdíl. Uzavřené smlouvy a skutečně předaná technika nakonec ukážou, co z nynějších plánů získá ukrajinská železnice, ukrajinská obrana a český průmysl.