Po většinu 20. století panovala mezi archeology téměř shoda. Za první obyvatele Ameriky byli považováni nositelé takzvané cloviské kultury, kteří podle tehdejších představ dorazili přes pevninský most Beringie ze Sibiře přibližně před 13 až 14 tisíci lety. Tento model se stal součástí učebnic i populární literatury.

V posledních dvou desetiletích se však začaly objevovat nálezy, které tuto představu zpochybňují. Jedním z nejdiskutovanějších je výzkum v jeskyni Chiquihuite v severním Mexiku. Mezinárodní tým vedený archeologem Ciprianem Ardeleanem zde objevil tisíce kamenných artefaktů, jejichž stáří podle publikované studie může dosahovat až 26 500 let. Pokud se tyto závěry potvrdí, znamenalo by to, že lidé byli ve středním Mexiku o více než deset tisíc let dříve, než se ještě donedávna předpokládalo.


Do celé mozaiky přispívají také genetické výzkumy původních obyvatel Ameriky. Analýzy DNA ukazují, že historie osidlování kontinentu byla pravděpodobně mnohem složitější, než se dlouho předpokládalo. Vedle hlavní populace pocházející ze severovýchodní Asie objevili vědci u některých domorodých skupin v Amazonii genetické stopy připomínající dnešní obyvatele Austrálie a Papuy Nové Guineje. Tato dosud nevysvětlená příbuznost bývá označována jako Population Y.

Neznamená to však, že Australané nebo obyvatelé Indonésie přímo dopluli do Ameriky před 30 tisíci lety. Většina odborníků se domnívá, že jde spíše o pozůstatek velmi starých populací v Asii, z nichž se později oddělily různé migrační větve. Přesný původ této genetické stopy zůstává předmětem intenzivního výzkumu.

Stejně opatrně přistupují vědci také k hypotéze, že první lidé mohli putovat podél tichomořského pobřeží na jednoduchých plavidlech. Pobřežní migrační cesta je dnes považována za jednu z reálných možností, protože rozsáhlé ledovce tehdy znesnadňovaly průchod vnitrozemím Severní Ameriky. Přímé archeologické důkazy jsou však velmi vzácné. Velká část tehdejšího pobřeží totiž po skončení poslední doby ledové zmizela pod hladinou oceánu.

Právě proto dnes stále více badatelů připouští, že osidlování Ameriky nemuselo proběhnout jedinou migrační vlnou. Mohlo jít o dlouhý proces trvající tisíce let, během něhož různé skupiny lidí přicházely různými cestami a v odlišných obdobích.


Příběh prvních Američanů však zůstává jedním z nejdynamičtějších oborů současné archeologie. Každý nový objev může změnit dosavadní představy o tom, kdy a jak lidé osídlili poslední velký kontinent Země. Zdá se, že učebnice dějepisu budou muset ještě několikrát projít opravami.



Zdroje: 1. Nature – Evidence of human occupation in Mexico around the Last Glacial Maximum⁠  ; 2. Nature – Genetic evidence for two founding populations of the Americas⁠  ; 3. Science – Late Pleistocene human genome suggests complex peopling of the Americas⁠  ; 4. Smithsonian Magazine – Discovery in Mexican Cave May Drastically Change the Known Timeline of Humans’ Arrival to the Americas⁠