Jedna z nejslavnějších značek českého strojírenství uzavírá významnou kapitolu své historie. Společnost Zetor Tractors oznámila, že po osmdesáti letech ukončí výrobu traktorů v Brně a přesune ji do Indie. V České republice zůstane sídlo společnosti, vývoj, obchod, logistika i distribuce náhradních dílů. Rozhodnutí se dotkne 33 pracovních míst. Firma jako hlavní důvod uvádí dlouhodobě vysoké výrobní náklady v Evropě a potřebu zvýšit svou konkurenceschopnost.

Zetor vznikl v roce 1946 v Brně a už první model Zetor 25 položil základy jedné z nejúspěšnějších československých průmyslových značek. Název vznikl spojením písmene „Z", odkazujícího na Zbrojovku Brno, a koncovky „-tor" ze slova traktor. Během téměř osmi desetiletí bylo vyrobeno více než 1,3 milionu traktorů, které zamířily do více než 130 zemí světa. Zetor se stal symbolem českého strojírenství i jednou z nejznámějších českých exportních značek.


Na oznámený konec výroby bezprostředně reagoval ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ve svém komentáři označuje rozhodnutí za symbol dalšího oslabování evropského průmyslu a hlavní příčinu spatřuje v dopadech Green Dealu a systému emisních povolenek.

„Výroba traktorů Zetor v Brně přežila celý komunismus, rozpad RVHP i Československa. Nikoli však Green Deal EU a emisní povolenky," napsal na síti X Lukáš Kovanda.

Podle Kovandy se evropská výroba dostává do stále větší nákladové nevýhody vůči Asii. Připomíná, že ocel, plasty, hliník i energie vycházejí v Indii a Číně přibližně o 30 až 35 procent levněji než v Evropě. Ve výsledné ceně traktoru to podle něj představuje úsporu nejméně 25 až 30 procent.

„Materiál (ocel, plasty, hliník i energie) v Indii a v Číně vychází zhruba o 30 až 35 procent levněji, což ve výsledné ceně traktoru znamená úsporu nejméně 25 až 30 procent," uvedl Lukáš Kovanda.

Ve svém komentáři zároveň odmítá představu, že přesun výroby mimo Evropu povede ke skutečnému snížení celosvětových emisí skleníkových plynů. Tvrdí, že emise se podle něj pouze přesouvají společně s výrobou, pracovními místy i průmyslovým know-how do Asie a Evropa tím ztrácí nejen výrobu, ale také své tradiční značky.

„Kdo se raduje, že kvůli dalšímu ‚nerůstu' výroby zetorů v Brně klesnou globální emise skleníkových plynů, je samozřejmě na omylu, neboť ty emise se akorát společně s pracovními místy i know-how stěhují do Asie. Česko tudíž přichází o výrobu další značky, která mu dělá renomé po celém světě, včetně třeba takového Islandu, kde jsou zetory nesmírně populární," píše Lukáš Kovanda.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank není případ Zetoru pouze příběhem jedné tradiční české značky. Považuje jej za symbol širšího trendu přesouvání průmyslové výroby mimo Evropu a postupné ztráty konkurenceschopnosti evropského průmyslu.