Rekordní vedra a mimořádně nízká hladina Dunaje přivedly Maďarsko do situace, kterou premiér Péter Magyar označil za „bezprecedentní energetickou krizi“. Jaderná elektrárna Paks, zajišťující přibližně polovinu domácí výroby elektřiny, musela kvůli nedostatku chladicí vody postupně omezit výkon a následně byla dočasně odstavena. Poprvé za více než čtyři desetiletí se země ocitla bez svého nejvýznamnějšího zdroje elektrické energie.

Událost je dalším varováním, že klimatické změny již nepředstavují pouze environmentální problém. Začínají přímo ovlivňovat fungování kritické infrastruktury, energetickou bezpečnost i ekonomickou stabilitu evropských států.

Když o výrobě elektřiny rozhoduje hladina řeky

Jaderná elektrárna Paks leží přibližně sto kilometrů jižně od Budapešti a využívá vodu z Dunaje k chlazení svých čtyř reaktorů. Bez dostatečného průtoku nebo při příliš vysoké teplotě vody nelze elektrárnu bezpečně provozovat v souladu s bezpečnostními a ekologickými limity.

V posledních dnech hladina Dunaje v oblasti elektrárny klesla na historické minimum. Výkon elektrárny byl nejprve postupně snížen přibližně na deset procent instalovaného výkonu, následně musely být odstaveny i poslední provozované bloky.

Premiér Péter Magyar vyzval obyvatele i podniky k maximálním úsporám elektřiny. Vláda doporučila omezit provoz klimatizací, vypnout dekorativní osvětlení veřejných budov a snížit spotřebu především v podvečerních hodinách, kdy je zatížení přenosové soustavy nejvyšší. Velké průmyslové podniky byly upozorněny, že v případě nedostatku výkonu mohou být dočasně odpojeny od sítě.


Evropa čelí novému typu energetického rizika

Maďarský případ není ojedinělý. V posledních letech byly kvůli vysokým teplotám řek opakovaně omezovány nebo dočasně odstavovány jaderné elektrárny ve Francii, Švýcarsku i Rumunsku. Podobná opatření byla nutná také během letošního léta.

Evropská energetika byla po desetiletí budována s předpokladem relativně stabilních hydrologických podmínek. Současné klimatické extrémy však ukazují, že dlouhá období sucha, nízké průtoky řek i rekordní teploty mohou významně ovlivnit provoz elektráren závislých na vodním chlazení.

Vedle jaderných zdrojů se problémy dotýkají také vodních elektráren, jejichž výroba při nízkých průtocích výrazně klesá. Podobné potíže se navíc mohou v budoucnu týkat i tepelných elektráren využívajících říční vodu k chlazení, protože i jejich provoz závisí na dostatečném průtoku a přijatelné teplotě vody.

Energetická transformace získává nový rozměr

Události v Maďarsku zároveň otevírají širší debatu o podobě evropské energetiky. Dosud se většina diskusí soustředila na snižování emisí skleníkových plynů a nahrazování fosilních paliv nízkoemisními zdroji. Stále větší význam však získává také otázka odolnosti energetických systémů vůči extrémním klimatickým jevům.


Události posledních let zároveň ukazují, že energetická bezpečnost nebude záviset pouze na diverzifikaci zdrojů nebo dovozních tras, ale také na schopnosti infrastruktury fungovat v podmínkách stále častějších extrémních výkyvů počasí.

Varování pro Evropu

Krize v Maďarsku ukazuje, jak rychle se může spojit několik nepříznivých faktorů – rekordní vedra, dlouhodobé sucho a vysoká závislost na jednom dominantním výrobním zdroji. Výsledkem je situace, která byla ještě před několika lety považována za krajně nepravděpodobnou.

Pro evropské vlády je to další připomínka, že energetickou bezpečnost již nelze posuzovat pouze z hlediska dostupnosti paliv nebo geopolitických rizik. Stejnou pozornost bude nutné věnovat také odolnosti energetické infrastruktury vůči klimatickým extrémům.

Maďarský případ tak může představovat předzvěst problémů, s nimiž se budou v příštích desetiletích potýkat i další evropské země. Otázkou již není, zda budou podobné situace přicházet častěji, ale zda evropské energetické soustavy budou dostatečně odolné, aby je zvládly bez rozsáhlých hospodářských a společenských dopadů.



Zdroje: 1. https://www.tagesschau.de/ausland/europa/niedrigwasser-donau-120.html; 2. https://www.iaea.org/topics/climate-change-and-nuclear-power; 3. https://www.eea.europa.eu/en/topics/in-depth/climate-change-impacts-energy