Po několika měsících postupného zpomalování inflace přišel nový obrat. Podle rychlého odhadu (flash estimate) statistického úřadu Eurostat dosáhla meziroční inflace v eurozóně v červenci 2,9 procenta, zatímco v červnu činila 2,8 procenta. Inflace se tak opět vzdálila dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB).

Rozdíl jedné desetiny procentního bodu se může zdát malý, pro měnovou politiku však představuje významný signál. Naznačuje, že cenové tlaky v evropské ekonomice zatím zcela neodezněly a návrat k inflačnímu cíli ECB může být složitější, než se ještě před několika měsíci očekávalo.

Energie zůstávají hlavním rizikem

Za opětovným růstem inflace stojí především vyšší ceny energií. Ty jsou ovlivněny pokračujícím geopolitickým napětím na Blízkém východě, které udržuje nejistotu na světových trzích s ropou a zemním plynem. Dalším faktorem jsou mimořádně vysoké letní teploty a nízké stavy některých významných evropských vodních cest, včetně Rýna. Ty komplikují část říční dopravy a zvyšují náklady na přepravu surovin i průmyslového zboží.

Růst cen energií a dopravy se obvykle postupně promítá do výrobních nákladů podniků a následně také do cen zboží a služeb pro konečné spotřebitele. Právě proto centrální banky věnují podobným změnám mimořádnou pozornost.


ECB stojí před obtížným rozhodnutím

Nová inflační data mohou posílit očekávání finančních trhů, že Evropská centrální banka ponechá měnovou politiku déle přísnější, případně bude připravena přistoupit k dalšímu zpřísnění, pokud by se inflační tlaky ukázaly jako dlouhodobější.

Vyšší úrokové sazby pomáhají tlumit inflaci, současně však zdražují financování domácností i podniků. Dražší úvěry mohou zpomalit investice, výstavbu, spotřebu i celkový hospodářský růst.

Evropská centrální banka proto stojí před složitým úkolem. Musí hledat rovnováhu mezi snahou vrátit inflaci ke stanovenému cíli a podporou ekonomiky, která se stále vyrovnává s důsledky několika po sobě jdoucích krizí.

Česká ekonomika zůstává s eurozónou úzce propojena

Přestože Česká republika není členem eurozóny, vývoj cen v zemích používajících euro má na domácí ekonomiku významný vliv.


Vývoj inflace v eurozóně sleduje také Česká národní banka. Přestože svá rozhodnutí opírá především o vývoj české ekonomiky, situace u hlavních obchodních partnerů představuje důležitý faktor při hodnocení budoucích inflačních rizik i vývoje finančních trhů.

Červencová inflační data proto nepředstavují pouze jednorázovou statistiku. Připomínají, že evropská ekonomika zůstává citlivá na geopolitické napětí, vývoj cen energií i narušení dopravních a dodavatelských tras. Právě tyto faktory budou v příštích měsících významně ovlivňovat rozhodování Evropské centrální banky i hospodářský vývoj celé Evropské unie. Pro Českou republiku jako silně exportně orientovanou ekonomiku tak zůstává vývoj inflace v eurozóně jedním z ukazatelů, které bude nutné pečlivě sledovat.



Zdroje: 1. https://www.handelsblatt.com/finanzen/geldpolitik/inflation-teuerung-in-der-euro-zone-steigt-auf-29-prozent/100243134.html; 2. https://ec.europa.eu/eurostat/; 3. https://www.ecb.europa.eu/; 4. https://www.reuters.com/business/