Evropě hrozí další dlouhé období drahých pohonných hmot. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve zprávě ze 14. října 2026 upozornila, že napětí na světovém trhu s motorovou naftou může přetrvat hluboko do roku 2027. Pro evropské hospodářství jde o další vážnou komplikaci v době, kdy se průmysl potýká s vysokými energetickými náklady a ztrátou konkurenceschopnosti.

Problém přitom nespočívá pouze v nedostatku ropy. Rozhodující jsou omezená výroba rafinérských produktů, narušené dodavatelské trasy a postupné vyčerpávání zásob. Ani případné uklidnění konfliktů proto nemusí přinést rychlý návrat k dostupnějším palivům.

Podle IEA klesl v září meziročně vývoz nafty a příbuzných ropných produktů z Ruska a Blízkého východu dohromady o 1,3 milionu barelů denně. To odpovídá přibližně 4,5 procenta světové poptávky po těchto palivech. Vyšší dodávky ze Spojených států a Číny výpadek částečně kompenzovaly, přesto se celkový světový vývoz meziročně snížil přibližně o 700 tisíc barelů denně.

Výrobu omezují především škody na ruských rafineriích způsobené ukrajinskými útoky a narušení energetické infrastruktury na Blízkém východě. Situaci komplikuje také dražší námořní doprava a omezená dostupnost vhodných druhů ropy pro jednotlivé rafinerie. Důsledky jsou mimořádně vážné. Velkoobchodní ceny nafty v Evropě a Spojených státech dosáhly během září rekordních hodnot kolem 220 dolarů za barel. Přestože začátkem října částečně klesly, zůstávají výrazně nad předkrizovou úrovní.


Mezinárodní energetická agentura očekává, že se produkce světových rafinerií v závěru letošního roku zvýší. V prvním čtvrtletí roku 2027 by se dokonce světová nabídka nafty mohla dostat nad běžnou poptávku. Ani tento vývoj však podle agentury nedokáže rychle obnovit zásoby vyčerpané během letošní krize.

Strategické rezervy kupují čas, ale krizi nevyřeší

Výraznější stabilizaci trhu IEA očekává až ve druhé polovině roku 2027. Předpokladem je především obnovení dodávek rafinérských produktů z Blízkého východu. Bez něj mohou vysoké ceny dále omezovat spotřebu a hospodářskou aktivitu. Členské státy IEA proto přistoupily k mimořádnému uvolňování strategických zásob ropy a ropných produktů. Původní březnový závazek ve výši 400 milionů barelů byl následně zvýšen na 426 milionů. Do konce září bylo podle agentury uvolněno přibližně 331 milionů barelů.

Skupina G7 začátkem října podpořila urychlení zbývajících dodávek s důrazem na naftu. Na 15. října bylo svoláno jednání správní rady IEA, která má posoudit další postup, včetně možnosti dodatečného uvolnění zásob. Nové objemy však nelze považovat za schválené, dokud o nich nepadne rozhodnutí.


Pro Českou republiku představuje současný vývoj významné hospodářské riziko. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu dosáhla spotřeba motorové nafty v roce 2025 přibližně 6,5 miliardy litrů. Nafta tak představovala 73 procent celkové spotřeby automobilových pohonných hmot.

Česká ekonomika může za drahou naftu zaplatit vysokou cenu

České hospodářství je na naftě závislé především prostřednictvím nákladní dopravy. Vyšší ceny paliv zvyšují přepravní náklady podniků a mohou se postupně promítat do cen potravin, stavebních materiálů i průmyslových výrobků. Další zdražování by zároveň zhoršovalo postavení českých exportérů, kteří již čelí slabší poptávce a vysokým nákladům na evropských trzích.

Pozornost si zaslouží také stav českých strategických rezerv. Podle údajů Správy státních hmotných rezerv, zveřejněných Českou televizí 26. září, odpovídaly české zásoby ropy a ropných produktů přibližně 85,5 dne. Evropská pravidla přitom požadují zásoby odpovídající nejméně 90 dnům průměrného čistého dovozu nebo 61 dnům domácí spotřeby, podle toho, která vypočtená hodnota je vyšší.


Evropská energetická politika se dlouhodobě soustředí především na elektřinu, zemní plyn a přechod k nízkoemisním technologiím. Současná krize ale ukazuje, že hospodářství zůstává existenčně závislé také na dostupnosti kapalných paliv.

Největším nebezpečím proto nemusí být úplné přerušení dodávek, ale dlouhodobé zdražování výroby a dopravy. Pokud se nepodaří obnovit rafinérské kapacity a stabilizovat mezinárodní obchod, mohou evropské podniky i domácnosti platit za současnou energetickou krizi ještě hluboko v roce 2027. Pro českou ekonomiku, jejíž konkurenceschopnost stojí na průmyslu a exportu, jde o varování, které nelze přehlížet.



Zdroje: 1.IEA – Oil Market Report, říjen 2026⁠; 2. Reuters – Global diesel shortages could persist well into 2027, IEA says⁠; 3. IEA – Statement on responding to the global diesel market situation⁠; 4. ČAPPO – Vývoj spotřeby pohonných hmot v ČR za rok 2025⁠