Do čela římského státu se postavil jako diktátor Fabius Maximus Cunctator neboli Fabius Maximus Váhavec, o němž se traduje, že váháním zastavil Hannibalovu armádu a zachránil stát.

B. Sobotka, a zejména ČSSD, jsou nyní v delikátní pozici. V průzkumech nejpřesnější agentury pro výzkum veřejného mínění TNS Aisa v současnosti vykazují 17 % volebních preferencí. Zhruba o 10 % méně nežli Babišovo hnutí ANO.

Kde se vzala tu se vzala, objevila se aféra kolem financování tzv. Čapího hnízda, tedy ubytovacího a restauračního zařízení, které Babišovi, resp. Agrofertu patří i nepatří. Tedy podle toho, jak se to zrovna A. Babišovi hodí. A. Babiš se dostal pod těžkou palbu části médií, když na jeho obranu pochopitelně vystupuje největší mediální dům v zemi, Mafra, a prakticky mlčí veřejnoprávní média.

Pro jiného politika nežli je A. Babiš se svými prakticky neomezenými finančními možnostmi a mimořádnými možnostmi mediálními, by v politice takováto kauza znamenala konečnou. Už dnes vidíme, jak sociální demokraté, kteří v ruce drží klíč k řešení situace. ladí ústupovou variantu. Ta bude spočívat v tom, že ve středu proběhne mimořádná schůze sněmovny, na které se A. Babiš pokusí o vysvětlení celé věci, a bude se snažit celou věc rozmělnit s tím, že vyšetřování ze strany české policie a ze strany evropského OLAFu ještě probíhá. A že je potřeba vyčkat na jeho výsledky. ...

Už dopředu si lze představit situaci, že česká policie celou věc zamete pod koberec, a naopak OLAF, zcela nezávislá evropské instituce, shledá závažné závady v postupu financování. Těch útoků co najednou přibude na EU.

Koneckonců na to nemusím být ani významnou evropskou institucí, abych z indicií, které jsou známé, mohl vyjádřit podobný závěr. Prostě z programu, ze kterého Babišem vlastněná či nevlastněná firma čerpala, se čerpat na Čapí hnízdo nemělo, protože program je určen pro subjekty, které nedosáhnou na bankovní úvěr. A Agrofert takovým subjektem pochopitelně není. Česky se tomu říká podbaba, a možná pro celou věc existuje ještě přesnější české označení, a tím označením je dotační podvod.

V této situaci se předseda ČSSD Sobotka jako vždy alibisticky obrátil na předsednictvo své strany, aby měl krytá záda a do rozhodování namočil také nejčelnější spolustraníky. A tak chlapci a děvčata v ČSSD přišli na to, že by nebylo moudré s oligarchou příliš třepat, a naopak že by bylo dobré vyztužit zákon o střetu zájmů. Spřátelení publicisté (L. Jelínek a další v Právu) již s nadšením píší, že by bylo chybou naskakovat na lep pravicovým stranám, a ještě větší chybou by bylo posílat A. Babiše od opozice anebo jej vyexpedovat z vlády, což by mu prý umožnilo útočit na zavedené politické strany s tím, že se proti němu spikly.

Na to je jednoduchá odpověď. Kdybyste neudělal podvod, pane Babiši, tak byste o svůj flek ve vládě nepřišel… Ale takhle se nikomu v sociální demokracii proti Babišovi argumentovat nechce.

Váháním se, chlapci a děvčata z ČSSD, v tuto chvíli zkrátka, na rozdíl od éry Fabia Maxima Cuncratora, před další porážkou, tentokrát v krajských a později ve sněmovních volbách, nezachráníte. A pokud se celá věc s Babišem povleče a začne podle průzkumů veřejného mínění ztrácet podporu také celá koaliční vláda, potažmo ČSSD (i pod těch 17 % se dá ještě padat), což lze očekávat, bude to důvod k zamyšlení. Pak se sociální demokraté i lidovci stanou Babišovými rukojmími. A bude pozdě z rozjetého šinkanzenu za jízdy vyskočit.

A již nyní bude možné zpochybňovat legrační slogany ČSSD na adresu Babiše: stát není firma, je to společenství občanů. Programové zázemí Lidového domu by také občas mohlo vyprodukovat nějakou myšlenku. Tento slogan dostane v příštích týdnech spíše kontraproduktivní nádech.