Zaplať pámbu, že se prezident Miloš Zeman ozval a zasáhl proti intervenci, kterou ČNB oslabuje korunu. Není pravda, že tato intervence zrovna neprobíhala. Měla charakter slibu, že ČNB zasáhne v případě posilování. Tím uvedla korunu do jednosměrky, kde se vyplatily jen spekulace, o kolik klesne. Jinými slovy, spekulantům se nabídl laciný chleba.

Je pravda, že prezident nemá k takovým zásahům žádné pravomoci, ale někdo to udělat musel a nikdo se k tomu neměl. Přitom bylo zřejmé, že samotná ČNB je ochromena svými předchozími rozhodnutími, ke kterým se musela hlásit, pokud by se nemělo stát ještě něco horšího než pád koruny, a sice narušení důvěryhodnosti ČNB. Tak se ocitla v situaci, kdy mohla jen přihlížet, jak se koruna řítí do neznáma. Prezidentova výzva umožnila ustoupit bez ztráty tváře, neboť trh sám obrátil, stačilo proti němu nezasahovat. A o to v Zemanově výzvě šlo.

Koruna se sice Singerovi tentokrát vymkla z ruky, ale nadále nemám pochyb, že je to odborník a má nejlepší úmysly. Jinou věcí je složení Bankovní rady, kde doznívá kapric Václava Klause. Tohle dělo prostě daleko nedostřelí. Život těmto lidem usnadňují modely, o kterých sami vědí, že jsou chybné, protože buď trendy příliš protahují, nebo jsou posazeny na pouhých odhadech. Tento život ve slonové věži, kde počítačové hry nahrazují realitu, je slabinou, která se dá překonat jen menší pílí, protože kdo míň dělá, míň zkazí.

Možná bychom se neměli držet pravidla dvakrát a dost a neustále členy bankovní rady měnit. Je to náročné řemeslo, kde lez mistrovství dosáhnout jen pomalu. Lidé do Bankovní rady by měli být vybíráni ze starších zkušených ekonomů známých svým širokým záběrem a měli by dostat možnost sloužit tak dlouho, dokud to má smysl. Jmenovací cyklus ať umožňuje slabé vyhodit, dobré ponechat, a tak ať se výkon centrální banky kultivuje.

Guvernér Miroslav Singer podniká pokusy, jak z této slonové věže proniknout a obrací se k veřejnosti. Je jeho zásluha, že ČNB také publikuje obrovské množství analytických dokumentů a zpráv, které jsou dostupné na internetu včetně tabulek a grafů v datové podobě. Všechny významné jevy, se kterými analytici centrální banky pracují, jsou dostupné ve veřejném archivu. Tyto dokumenty mají obyčejně dobrou štábní kulturu a občas jsou i čtenářsky přívětivé. To byl zřejmě důvod, proč ČNB dostala prestižní ocenění za informační otevřenost Central Banking Transparency Award. Upřímně gratuluju, je to spravedlivé ocenění za užitečnou službu, která pomáhá rozvíjet „měnovou gramotnost“ veřejnosti i kritickou práci novinářů. Ostatně, byla to data z webu ČNB, která umožnila včas rozvinout náš spor o účelnost devizových intervencí.