Svátek má: Doubravka

Komentáře

Dialektické myšlení a nemyšlení – válka je mír

Když jsem si přečetl nadpis glosy „Mysleme dialekticky!“ od Ladislava Jakla v komentářích Prvních zpráv zveřejněné 25.1.2025, moje srdce zajásalo.


Po přečtení glosy jsem byl zklamán. Doteď si nejsem jist, zda je glosa výzvou k myšlení za použití dialektické logiky, nebo pokusem o humor. Pokud se jedná o humor, musím připomenout slova Miroslava Horníčka, že humor je vážná věc a musí být založen na důkladném pochopení věci a člověka v dané situaci. Mně glosa nerozesmála, takže to sarkastický humor asi nebyl.

Glosa upozornila na tři hesla „Válka je mír“, „Svoboda je otroctví“ a „Nevědomost je síla,“ uvedená v knize „1984“ George Orwella. Lidé si tato hesla často vykládají jako dialektiku. Není to žádná dialektika. Hesla jsou postavena tak, aby zmátla lidi a ti byli snadněji ovladatelní. Domnívám se, že Orwell ty slogany nemyslel jako dialektický vztah.

Heslo – „Válka je mír“


George Orwell ve svém románu uvádí, že Velký bratr ztotožňuje válku a mír. Orwell tím jasně dává najevo úmyslné zkreslení vztahu války a míru vládní mocí. Ztotožnění války a míru mělo ukonejšit občany v tom, že mezi válkou a mírem není rozdíl, takže není nutné válku odmítat, natož se jí vzepřít. Podle Velkého bratra je jedno, zda je válka nebo mír, a občané mají tuto myšlenku přijmout jako stálý stav. Válka i mír existují současně, takže není důvod válku odmítat, a naopak se občané musí dobrovolně podřídit nepohodlí a bídě vyplývající z války.

Skutečná dialektika

Skutečná dialektika říká, že válku a mír není možné ztotožňovat. Válka není mír a mír není válka. Jsou to dva protikladné stavy společnosti, kdy jeden stav přechází ve stav opačný. Mír ve válku a válka v mír. V míru hrozí změna mírového stavu ve válečný, a ve válce všichni čekají na uzavření míru. Římské legie vedly války, aby nastolily Pax Romana. Od devadesátých let vedly Spojené státy řadu válek, aby američtí politici mohli nastolit americký mír. Dnes se řeší vystřídání amerického míru jiným, což se bohužel neobejde bez válek.

Mechanické chápání

Mechanické chápání války a míru tvrdí, že buď je mír, nebo je válka. To vede k myšlence, že když je mír, nemůže být válka a pokud válka vznikne, je to vinou druhé strany. Dialektika chápe válku a mír jako dva protikladné stavy společnosti. Přiznává, že v míru mohou vznikat podmínky pro zvrat ve stav války a opačně.


Absolutní oddělení

Předpokládejme, že je mír. Absolutním oddělením těchto stavů v myšlení lidí vzniká přesvědčení, že mír je trvalý a válka je nemožná. Nedávné konflikty v Jugoslávii, Libanonu, Libyi, Iráku, Sýrii, Gaze a Ukrajině jsou ignorovány. My do toho nezasahujeme, pouze dovolíme přelety vojenských letadel pro humanitární bombardování nebo podporujeme válku zbraněmi.

Naopak ve válce jsou hodnoty nastaveny jinak. Zabíjení lidí je legální a ten, kdo má zbraň, má moc, pravdu a právo. Při absolutním oddělení těchto stavů si vojáci nepřipouštějí, že jednou bude mír a budou se zodpovídat za své činy ve válce. Posílání lidí na smrt, když je výsledek války jasný, je nelidské a nezodpovědné. Politici trvají na tom, že válka je oddělena od míru, a tak pokračují v zbytečné válce.

Dialektika války a míru


Ztotožňování války s mírem je stejně špatné jako jejich absolutní oddělování. Válka je pokračováním politiky, ale politika by měla být mírová. Diplomacie by měla eliminovat podmínky, které vedou k válce. Politika je koncentrovaná ekonomika a vnější politika je prodloužením vnitřní. Potřebné zdroje lze zajistit obchodní výměnou nebo válečnou expanzí.

Historické příklady


Brutální válečná expanze Japonska byla zapříčiněna potřebou ropy. První světová válka byla zapříčiněna potřebou rozvíjení německého průmyslu. Druhá světová válka byla zapříčiněna Hitlerovou potřebou zajistit zdroje pro jeho politiku tisícileté říše. Japonský i německý národ chápal válku jako součást mírové existence. Ve své naivitě netušili o Hirošimě, Nagasaki, zničení Drážďan a dalších německých měst.

U Orwella byla věčná válka se sloganem „válka je mír“ propagována, protože ospravedlňovala trvalé čerpání zdrojů společnosti a nutnost podřízení se moci Velkého bratra. Moc a čerpání zdrojů umožnily určité skupině lidí zajistit si lepší životní standard než měla většina obyvatelů. Válka je mír není dialektika. Je to deformace lidského myšlení, jehož účelem je ovládat vůli lidí.
Příště o hesle „Svoboda je otroctví“

Dušan Mišík


Bytová výstavba a porodnost do roku 1989 a po roce 1990

Bytová výstavba a porodnost do roku 1989 a po roce 1990

Dušan Mišík 

8. prosince 2025
Někdo tvrdí, že jsme přelidněná planeta. Jiní mají obavy, že při nízké porodnosti nebude nikdo, kdo by pracoval a pečoval o dnešní mladší generace, až ty zestárnou a kvůli věku ztratí schopnost pracovat a vydělávat.

Kdo byl úspěšnější v bytové politice?

Kdo byl úspěšnější v bytové politice?

Dušan Mišík 

28. listopadu 2025
Projevem současné společenské krize je i stav dostupnosti bydlení pro mladou generaci a hrozba ztráty bydlení u seniorů.

Limity učení se u umělé inteligence

Limity učení se u umělé inteligence

Dušan Mišík 

9. listopadu 2025
V dialogu s umělou inteligencí jsme dospěli ke společnému závěru. Rozhovor s UI mě obohatil o nové poznatky a poskytl mi podněty k přemýšlení.

Jak přesvědčit umělou inteligenci, aby změnila svůj názor

Jak přesvědčit umělou inteligenci, aby změnila svůj názor

Dušan Mišík 

2. listopadu 2025
Svět je nadšený z umělé inteligence. Apokalyptičtí alarmisté varují před zánikem lidstva rukou Skynetu. Ekonomové upozorňují na rostoucí bublinu, podobnou té, která praskla na přelomu tisíciletí v době největší slávy akcií firem dot.com.

Nenechte si vnutit třetí světovou

Nenechte si vnutit třetí světovou

Dušan Mišík 

22. září 2025
Po zbourání polského domu dronem z polystyrenu přichází něco tvrdšího. Nebudu „veleincident“ pojmenovávat svými slovy.

„Basa, nebo metál?“ – licoměrnost, nebo dialektika  (2)

„Basa, nebo metál?“ – licoměrnost, nebo dialektika (2)

Dušan Mišík 

15. září 2025
V předchozí, první části jsem reagoval na článek Ladislava Jakla „Basa, nebo metál?“ Souhlasím s autorovou kritikou předmětu článku, ale nesouhlasím s tím, že autor licoměrnost politiků svaluje na dialektiku. Tato metoda poznání má budoucnost.

Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?