Mnohokrát jsem například posílal své články do Práva, ale nikdy za poslední čtyři roky nevydali jediný. Poslal jsem šéfredaktorovi Práva otevřený dopis. Zůstal samozřejmě bez odpovědi. Bez odpovědi zůstal i otevřený dopis generálnímu řediteli české televize, který jsem odeslal po té, co jsem před volbami do EP nebyl připuštěn do relevantních předvolebních debat na této veřejnoprávní stanici. Před volbami do EP mně také přišel email ze serveru finance.cz, který mě vybízel k tomu, abych jim platil za to, že vydávají mé články.

Nedávno editor blogů na Aktuálně (majitelem Z. Bakala) L. Stejskal smazal můj blogový příspěvek, protože měl podle jeho soudu nevybíravou dikci a lehce nezdvořilým a povýšeným způsobem mě upozornil, že zachovám-li se ještě jednou takto neřádně, bude celý můj blog zrušen. Pro úplnost uvádím, že jsem smazaný příspěvek nazval: „Komárku, neber si mě do huby“ a k tomu jsem o Komárkovi v textu napsal, že „za půl roku svého poslancování proslul větší pitomostí než všichni kolegové z poslaneckého klubu ANO dohromady.“ Tedy skutečná dramata. Škoda, že hlídač vysoké úrovně blogů na Aktuálně L. Stejskal není ve svém potírání hrubostí stejně tak důsledný, jako je arogantní…

A nejnovější zkušenost se svobodou slova mám z MfD. Odesílám tiskové zprávy na různá témata do médií, mezi nimi i do MfD. Odtud mi včera od editora R. Matulíka došlo následující: „Prosím laskavě už nám nic neposílejte. R. Matulík, editor.“ Jmenovitě panu editorovi Matulíkovi osobně nic neposílám, své texty posílám na adresy, jež mají uvedeny na stránkách jako adresy, kam posílat své texty. Zdá se, že hlídací psi babišokracie jsou ještě o krok před ostatními tištěnými a internetovými médii: zatímco ostatní média zvolila tichou ignoraci posílaných textů, zde se rozhodli, že si budou vybírat, kdo jim své texty posílat má, a kdo nemá. Co ještě chcete jako větší důkaz berlusconizace Babišovy Mladé fronty?

Samy o sobě jsou tyto příběhy směšné. Bohužel méně směšné je to, o čem vypovídají. Přístup do médií, ze kterých získává informace valná většina českých občanů, je pouze pro vyvolené, jak lidi, tak názory. A u některých médií, viz například ona MfD, jsou tito vyvolení velmi jasně daní jejich majitelem. Z takových médií může objektivní informace čekat pouze neléčený optimista, a díky tomu, jak se ona média činí, těchto optimistů den ode dne houfně ubývá. Jediné pozitivum této situace může být v tom, že lidé se budou stále více snažit naučit cizím jazykům, aby měli šanci si přečíst objektivní informace. Bohužel negativ, týkajících se například demokratičnosti ČR, se z této situace dá vyčíst nepoměrně více.

Své příspěvky budu samozřejmě dál posílat do redakcí podle své úvahy. Mladé frontě bych ještě přátelsky poradil, aby, až příště její redaktor pan Marjanovič bude dštít síru na „Putinův režim“, tolik nefantazíroval o svobodě slova. Po Matulíkově požadavku, aby je bývalý český premiér neobtěžoval svými názory, myslím, mohu říci, že spojení: Babišova MfD a svoboda slova je oxymóron. (Pro neznalé latiny, oxymóron je protimluv.)

Jiří Paroubek