Podobně jako v médiích bývá zpráva, která je starší jednoho dne je příštího už nezajímavá, je tomu podobně i v politice. Zde ovšem vzhledem k celé řadě nutných politických a odborných konzultací jsou reakční časy poněkud delší. Přesto, ale i tady platí, že co bylo řečeno před týdnem, či měsícem je obecně považováno za překonané (jen hezké vyjádření toho, že je to už nezajímavé…)
    

A tak bylo a nebo nebylo, ale možná, že bylo a proto stojí za to si o tom trochu popovídat. Jednoho krásného, slunného podzimního dne, kterých v jednom dalekém království bývá velice poskrovnu a to nejen na podzim, se sešli moudří vyslanci z jiné daleké země a jali se vážně a usilovně přemýšlet o tom, čímže by oslovili a uchvátili nejen tamního krále, ale také všechny své sousedy.

Stáli před velice nelehkým úkolem, hodným jen těch nejvzdělanějších a nejmoudřejších mužů a žen. Jejich posláním bylo vymyslet způsob, jak porazit tisícihlavou saň, která se rozhodla přeplavit oceán a krutě vyplenit nejen osady a obydlí všech poddaných, ale i všech svobodných občanů a dokonce - nezastavila se ani před pokladnicemi samotných vládců… Nyní bychom mohli pokračovat v této volné pohádkové alegorii, ale to by nutně znamenalo, že příběh bychom museli upravit tak, aby měl šťastný konec. A to je něco, co se asi opravdu nestane… Takže zpět k realitě…

Jednoho krásného a slunného dne se v Bruselské čtvrti Ixelles sešli v Trůnní třídě č.p. 60, moudré hlavy našeho velvyslanectví společně s celou řadou významných poradců a jali se velmi vážně přemýšlet, co učiní s nezadržitelně se šířící lavinou finanční krize, která dorazila na evropský kontinent ze Spojených států.  Jedním z významných východisek bylo, že se České republika od 1/1/2009 stane předsednickou zemí a tak bude mít alespoň na půl roku formálně hlavní slovo. Malou komplikací v jejich úsilí však bylo, že odříznuti mnoha stovkami kilometrů neměli zcela jasné informace o tom co bude hlavním zájmem a cílem, který by měli na své interdiplomatické úrovni vyjednat, tak, aby do toho Čechům nikdo moc nemluvil.

Z domova zatím přicházeli pouze zprávy o tom, jak si stojí jednotlivé kraje ve volbách a že krajská reprezentace bude jiné barvy než ta státní a že i v Senátu se nejspíš poměry změní, tak jim nezbývalo, než přijít s vlastními nápady… Jistěže jich bylo mnoho, ale jeden z nich stojí za připomenutí právě nyní.

Tehdy někoho napadlo, abychom jako  předsednická země zvedli hlavu a pokusili se v rámci Evropské Unie jednat a snad i vyjednat společně akceptované parametry pro společnou úvěrovou politiku bankovních domů, neboť právě ta se ve Spojených státech stala příčinou celosvětové krize s takovými dopady, jejichž razanci jsme zatím schopni jen matně odhadovat… I shodli se tito moudří, že stojí za to s nápadem seznámit své představené doma. Poslali proto šifru – tak se říká spěšnému poslu, jenž nejvyšší důvěry vladařovi požívá – a čekali na odpověď. A čekali věru dlouho, předlouho a odpovědi se jim přesto nedostávalo. A tak zmateni usoudili, že možná tím, že odpověď nepřichází, je tím vladaři vyjádřeno, že je to úvaha správným směrem a tak se vše jali připravovat a diskutovat na svých pracovních úrovních, že až přijde ten správný čas, bude vše připraveno a předjednáno. Jaké však bylo jejich překvapení, když se místo toho jejich představení bezprostředně po převzetí evropského žezla začali omlouvat, že nikoho nechtěli ani zesměšnit a ani urazit, ale jen vtipně poukázat na vžitá klišé. Až následně tito moudří zjistili, že se to vůbec netýká předmětu koordinované úvěrové politiky a tím ani možných témat našeho předsednictví v EU, ale pouze zmatené duše umělce, jež zmítána je v moři rozbouřeném…

Jenže, protože to nebyl až tak špatný nápad, tak se ho chopili jiní a za výsledky hovoří jen některé vybrané novinové titulky posledních hodin…

·    Evropská centrální banka chce prosadit jednotný dozor nad evropským bankovním trhem…
·    Krize živí napětí mezi velkými a malými státy EU…
·    Série národních iniciativ, které nejsou koordinovány na evropské úrovni, vzbuzují nervozitu…
·    Angela Merkelová uspořádá 22. února ekonomický summit …
·    Summit EU je lakmusový test evropské soudržnosti…

A možná, že právě tohle je ten šťastný konec, ve který jsem už ani nedoufal… ;-)