Již v závěru Topolánkovy vlády dalo Nečasovo ministerstvo práce do připomínkového řízení materiál pro vládu, ve kterém se navrhoval 4% opt-out. ODS před volbami i v této věci jen mlžila, její koaliční partneři TOP 09 a Věci veřejné však mluvili o opt-outu zcela jasně.

Myslím, že jedním z důvodů galvanizace M. Zemana před volbami, majícím za cíl oslabení volebního výsledku ČSSD, byl právě zájem soukromých penzijních fondů na ustavení vlády pravice ochotné provést důchodovou reformu podle představ těchto fondů. Ostatně Zemanovci již ani nic nepředstírali, jedním z nejbližších spolupracovníků Zemana je J. Rusnok. Ten, jako jasný lobbista penzijních fondů, sehrál smutnou úlohu v Bezděkově komisi II. utvořené ministrem Janotou. Možná, že právě v tom je také možné spatřit jeden z důvodů, proč Zemanova mimoparlamentní strana měla ve volební kampani k dispozici desítky milionů korun. Je zajímavé, že nikdo z pravicových médií v posledních týdnech kampaně nevznesl otázku, kde že to Zemanova strana nemalé finanční prostředky na kampaň vlastně bere.

Teď je již při formulaci vládního prohlášení pravicové koalice zřejmé, že si penzijní fondy dříve či později vyberou svou „libru masa“. Bezděkem navrhované opatření je vlastně prosté, sebrat z průběžného systému financování státem vyplácených důchodů 5% (z 28%) a dát je do správy soukromým penzijním fondům. To okamžitě vytvoří na státním důchodovém účtu schodek přes 60 mld. Kč (!), což ovšem bude muset někdo zaplatit. Manévr s navýšením snížené sazby DPH zalepí tuto díru na státním účtu zdražením cen potravin, léků a základních druhů služeb. To bude pochopitelně představovat masivní zásah do životní úrovně širokých vrstev lidí.

Nejde jen o důchodce a plátce sociálního pojištění, kteří půjdou do důchodu v nejbližších dvaceti letech. Občané z těchto dvou generačních skupin budou na opt-out v důsledku navýšení cen základních druhů zboží a služeb doplácet až do konce života. Vlastně se tak jedná o miliony lidí, kteří budou tento experiment s nejistým koncem doživotně jen platit a platit, aniž by získali pro sebe jakýkoliv přínos. Nemluvě o tom, že se – a to ukázaly zkušenosti z nedávné americké finanční krize – penzijnímu fondu nemusí dařit při investování. A penzista může nad budoucím důchodem zaplakat.

Shrňme si, k čemu dojde. Pravice sníží (státem) zaručenou výši důchodu a donutí občany spořit v soukromém systému. Pravicová vláda zvýší ceny základního zboží a služeb a nižší důchod od státu učiní almužnou. Je to prosté, dá se hovořit o ukázkovém produktu penzijními fondy dobře zvládnuté marketingové strategie. Ty jsou v této věci vítězem, stát a občané poraženými. Kolik těchto vítězství zájmových skupin za vlády pravice ještě bude?

Jiří Paroubek
zveřejněno na paroubek.cz