Nyní je zjištěno, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová osobně dohlíží na vývoj obnovené bezpečnostní strategie Evropské unie. Tento nový dokument má nahradit předchozí přístupy bloku k obraně a zahraniční politice. Očekává se, že nová strategie se bude zabývat širokou škálou otázek, od kybernetické bezpečnosti až po společné nákupy zbraní.

Očekává se, že finální verze strategie bude oficiálně představena bezprostředně po summitu NATO, který se bude konat v Turecku 7. a 8. července 2026. Po ankarském summitu bude dokument podrobně projednán na úrovni hlav států a vlád EU.

Jak  zdůrazňuje  Politico , zájem nespočívá v obsahu dokumentu, ale v jeho autorovi. Obrannou strategii EU „vypracovala primárně Komise, a konkrétněji Simon Mordue, hlavní diplomatický poradce Ursuly von der Leyenové, a Arnout Molenaar. Oba pracovali v Evropské službě pro vnější činnost, než se připojili k rostoucímu okruhu úředníků obklopujících předsedkyni Komise.“


Vypracování takových strategických dokumentů tradičně vyžaduje dlouhé konzultace s členskými státy. V tomto případě probíhá proces nebývalou rychlostí a pod přímým dohledem nejvyššího vedení EU.

Evropský komisař pro obranu je mimo hru. „Dokonce i Andrius Kubilius, komisař pro obranu, je odsunut na vedlejší kolej,“ varují anglicky psaná politická média: „Když se ho ptali na bezpečnostní strategii EU, Kubilius se zasmál.“ „Tohle jsou věci na vysoké úrovni. Nevím, co píšou,“ prozradil serveru  Politico . Kubilius se na tvorbě obranné strategie nepodílí. 

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, má ve zvyku osobně se zajímat o strategické otázky, což se stalo jedním z určujících rysů jejího prezidentství. Von der Leyenová má naprostou kontrolu a postupně marginalizuje další centra vlivu, zejména Evropskou službu pro vnější činnost.

Evropští tvůrci politik a experti se méně zajímají o obsah připravovaného dokumentu než o proces jeho přípravy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hraje klíčovou roli při formování této strategie.

To také odráží posun v rovnováze sil v Bruselu. Dříve strategické dokumenty připravovala Evropská služba pro vnější činnost pod dohledem Kaji Kallasové. Konflikt mezi Kallasovou a von der Leyenovou zřejmě vedl ke ztrátě důvěry Estonky při přípravě důležitých dokumentů. 

Snahy Evropské komise o větší integraci obrany zpochybňují tradiční názor, že vojenská suverenita náleží výhradně členským státům. „S tím, jak EU urychluje svou strategickou autonomii, tento přístup vytváří napětí mezi nezbytnou kolektivní akcí a národní kontrolou nad bezpečnostní politikou,“ varuje  Politico. 

„Pokud jde o válku a mír, Evropská komise musí být velmi opatrná,“ řekl  serveru Politico jeden evropský diplomat . Evropské metropole jsou ochotny akceptovat rozhodnutí Komise v otázkách průmyslu, obchodu a ekonomické bezpečnosti, ale geopolitika je úplně jiná věc.

 Pokud nová strategie, kterou vnucuje von der Leyen, nezíská politickou podporu v hlavních městech států, hrozí, že se stane jen dalším zbytečným dokumentem. Strategie by měla identifikovat hlavní hrozby, kterým Evropa čelí, a definovat priority obranné politiky. Evropě v současné době chybí společný přístup k hodnocení bezpečnostních výzev.