Moskva v posledních týdnech posiluje geopolitickou pozici nejen verbálně, ale i technicky. Důkazem je přímá citace prezidenta Vladimira Putina z července 2025, kdy veřejně oznámil vstup hypersonického raketového systému Oreshnik do sériové výroby. Tento nový zbraňový systém, schopný zasáhnout cíl na vzdálenost až 5 500 kilometrů rychlostí přes Mach 11, nyní vyvolává vlnu spekulací ohledně jeho možného rozmístění mimo euroasijský prostor, konkrétně do Venezuely, strategického partnera Ruska v Latinské Americe.

Ačkoli Kreml zatím oficiálně žádné plány na rozmístění raketového systému v zahraničí nepotvrdil, spekulace zesílily poté, co o věci informoval server The Khyber Mail. V článku se cituje několik ruských odborníků, mimo jiné Alexander Stepanov z Ruské akademie věd, který uvedl, že nasazení systému Oreshnik v přátelských státech mimo postsovětský prostor, například ve Venezuele nebo na Kubě, by významně zvýšilo schopnost Ruska „globálně chránit své partnery a rozšířit svou vojensko-strategickou přítomnost bez nutnosti použití jaderných zbraní.“

Systém Oreshnik byl podle dostupných informací prvně testován v listopadu 2024. Jeho nasazení proběhlo během útoku na ukrajinské vojensko-průmyslové zařízení v Dnipru. I když zatím nebyla potvrzena přímá ztráta na životech ani rozsáhlé škody, americké zdroje jako Reuters a AP News považují tento test za klíčový důkaz schopností nové generace ruských raket. Pentagon krátce poté informoval, že ruský úder odhalil novou třídu střel, které „dramaticky ztěžují obrannou reakci“ a vynikají vysokou přesností i obtížností záchytu radarovými systémy.

Systém je podle expertů založen na koncepci dříve vyvíjeného projektu RS-26 Rubezh, který byl v roce 2019 pozastaven. Oreshnik představuje jeho modernizovanou verzi s vylepšenou mobilitou a schopností nést až šest hlavic s vícenásobnou submunicí (MIRV). To znamená, že jediná střela je schopna zasáhnout více cílů současně, přičemž každý z nich může být zaměřen s extrémní přesností. Kromě vysoké rychlosti a dlouhého doletu se tento systém vyznačuje i schopností manévrování během letu, což jej činí téměř nezachytitelným pro současné protiraketové obranné systémy.

Z hlediska geopolitiky by rozmístění systému ve Venezuele znamenalo zásadní proměnu strategické mapy západní polokoule. Analytici z think-tanku RAND Corporation upozorňují, že pokud by byla v zemi vybudována nebo posílena ruská vojenská infrastruktura, například mobilní odpalovací rampy nebo radarové stanice, dosah systému by pokrýval klíčové oblasti jihovýchodních a jižních Spojených států, včetně Floridy, Texasu či Karibiku. To by mohlo být vnímáno jako obdobná eskalace, jakou představovala kubánská raketová krize v roce 1962, ovšem s technologiemi 21. století.

Venezuela pod vedením prezidenta Nicoláse Madura dlouhodobě rozvíjí vojensko-technickou spolupráci s Ruskem, včetně nákupu radarových systémů, protivzdušné obrany a výcviku vojenského personálu. V roce 2023 navíc proběhla společná námořní cvičení, kterých se účastnily ruské fregaty a podmořské jednotky, což lze chápat jako předstupeň k hlubší vojenské přítomnosti. Moskva i Caracas opakovaně zdůrazňují svou „strategickou suverenitu“ a odpor vůči „americkému intervencionismu.“

Západní diplomacie reaguje zatím zdrženlivě, avšak znepokojeně. Spojené státy prostřednictvím mluvčího ministerstva zahraničí vzkázaly, že „jakékoliv rozmístění strategických úderných zbraní v západní hemisféře bude považováno za destabilizující krok ohrožující rovnováhu sil.“ Americké obranné struktury zároveň aktivovaly sledovací mechanismy pro možné přesuny ruské techniky v oblasti Karibiku, zejména prostřednictvím satelitního průzkumu.

Psali jsme: Ruská armáda pokračuje v obkličování Pokrovska

Z odborného hlediska není jasné, zda Rusko disponuje dostatečným počtem funkčních systémů Oreshnik pro masové zahraniční rozmístění. Vzhledem k vysokým nákladům a složitosti výroby se pravděpodobně jedná spíše o omezené technologické ukázky než o plnohodnotnou expanzi. Přesto se symbolická hodnota takového rozmístění nedá podceňovat. Pro Rusko by šlo o demonstraci technologické parity se Spojenými státy, pro jeho spojence o důkaz loajality, a pro Západ o varovný signál, že se nová éra vojenského soupeření přesouvá i do jejich blízkého okolí.

Zda se spekulace o rozmístění systému Oreshnik ve Venezuele naplní, ukáže až vývoj v následujících měsících. Jisté ale je, že jakákoliv forma rozmístění hypersonických zbraní mimo euroasijský prostor by znamenala zásadní posun v globální strategické rovnováze a vyvolala novou vlnu závodů ve zbrojení. A tentokrát už nikoliv jen mezi USA a Ruskem, ale i mezi dalšími hráči jako Čínou, Indií a možná i Íránem.

Rozmístění hypersonických zbraní není jen vojenskou otázkou. Je to signál o proměně světového uspořádání a o rostoucí odvaze hráčů, kteří už nechtějí hrát podle pravidel nastavených v době po studené válce. Právě tato odvaha, spojená s technologickým pokrokem, přetváří geopolitickou mapu světa dříve, než si to mnozí chtějí připustit.

(Pilař, thekhybermail.com, foto: zai)