Göbekli Tepe na jihovýchodě dnešního Turecka patří k největším archeologickým záhadám světa. Monumentální kamenné kruhy vznikly přibližně před 11 500 lety, tedy v době, kdy většina lidí podle tradičních představ ještě žila jako lovci a sběrači. Přesto zde vznikl rozsáhlý komplex s desítkami obřích pilířů zdobených reliéfy zvířat, symbolů a podivných postav. Mezi nimi vyčnívá jeden zvláštní kámen, který badatelé označují jako Pilíř 43.

Na první pohled působí reliéf jako přehlídka zvířat. Dominantní postavou je velký sup s roztaženým křídlem. Vedle něj se nachází další pták, pod nimi štír, hadi a další tvorové. Jenže čím déle se archeologové na tuto scénu dívají, tím méně připomíná obyčejné zobrazení přírody. Zdá se, že jednotlivé motivy spolu souvisejí a vytvářejí příběh, jehož význam už lidstvo dávno zapomnělo.


Supi se navíc v mnoha starověkých kulturách objevují jako průvodci mrtvých. Známé jsou například z Egypta, ale ještě starší příklady nacházíme právě v Anatolii a Levantě. Někteří badatelé se proto domnívají, že reliéf zachycuje součást pohřebního rituálu. Podle této teorie mohl být kulovitý objekt poblíž supa ve skutečnosti lidskou hlavou. Sup by pak nepředstavoval obyčejného ptáka, ale symbolickou bytost spojenou s přechodem mezi světem živých a mrtvých.

Jiní vědci jsou opatrnější. Upozorňují, že kulatý symbol může představovat Slunce, Měsíc nebo jiný kosmický objekt. V posledních letech se objevily dokonce hypotézy, že některé symboly na pilíři mohou souviset s astronomickými pozorováními. Tyto teorie však zůstávají předmětem sporů a mezi odborníky nepanuje shoda.

Zajímavé jsou i další motivy. Štír byl ve starověku často spojován s nebezpečím a smrtí. Hadi zase v mnoha kulturách symbolizovali obnovu, proměnu nebo síly podsvětí. Když se všechny tyto obrazy spojí na jediném kamenném pilíři, vzniká dojem promyšleného symbolického programu. Nejde o náhodně vytesaná zvířata, ale o sdělení, kterému dnes už nerozumíme.

Zcela záhadná je horní část pilíře. Nacházejí se zde tři obdélné tvary zakončené obloukovitými nástavci. Každý z nich doprovází zvíře. Někteří archeologové vyslovili odvážný předpoklad, že by mohlo jít o vůbec nejstarší vyobrazení staveb na světě. Pokud by tomu tak bylo, zobrazoval by Pilíř 43 samotný areál Göbekli Tepe nebo jednotlivé svatyně využívané různými skupinami lidí. Důkazy pro tuto teorii však zatím chybějí.


Pilíř 43 bývá někdy označován jako „supí kámen“. Jeho skutečný význam ale zůstává skrytý. Možná vypráví příběh o smrti, možná o zrození, možná o nebeských jevech nebo o dávno zapomenutém mýtu. Jisté je pouze jedno. Když se dnes díváme na bezhlavého muže obklopeného supy, hady a štírem, hledíme do světa lidí, kteří žili před více než jedenácti tisíci lety a jejichž způsob myšlení je od toho našeho vzdálenější než většina dějin, které známe ze školních učebnic.

Právě proto Göbekli Tepe nepřestává fascinovat archeology ani veřejnost. Čím více toho o něm víme, tím více nových otázek vzniká.



Zdroje: 1. German Archaeological Institute – Of animals and a headless man. Göbekli Tepe, Pillar 43⁠; 2. Tepe Telegrams – Losing your head at Göbekli Tepe⁠; 3. Penn Museum – Cult as a Driving Force of Human History⁠