Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc představil analýzu svého resortu a potvrdil, že připravuje možnost snížit hranici trestní odpovědnosti ze současných 15 na 13 let u nejzávažnějších trestných činů. Podle ministra by se změna mohla týkat například skutků, za které lze uložit výjimečný trest. Návrh chce ministerstvo případně předložit nejdříve v létě 2027.

Nejde přitom o náhlý nápad. Vláda už ve svém programovém prohlášení z ledna 2026 uvedla, že snížení věku trestní odpovědnosti zváží. Tejc navíc o hranici 13 let veřejně mluví už několik měsíců. Nynější posun je ale významný tím, že resort už pracuje s konkrétní analýzou a konkrétním modelem. Ministr současně připouští důležitý fakt. Nejde o masový nárůst kriminality dětí mladších 15 let. Argumentuje především brutalitou některých útoků a tím, že u nejzávažnějších případů podle něj současná absolutní hranice patnácti let přestává odpovídat realitě.

Třináctiletý dnes trestně odpovědný není


Tejcův návrh tedy neřeší prázdné místo v právu. Mění samotný princip. U vybraných nejtěžších činů by už třináctiletý nebo čtrnáctiletý nebyl pouze dítětem, které spáchalo čin jinak trestný, ale mohl by se stát trestně odpovědným pachatelem. Tím začíná nejtvrdší část debaty. Tejc tvrdí, že dítě tohoto věku je u některých skutků schopné pochopit jejich závažnost. Už dříve argumentoval například tím, že třináctiletý či čtrnáctiletý ví, že nesmí vraždit. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká tento směr podporuje a tvrdí, že společenský a mravní vývoj dnešních dětí umožňuje o nižší hranici uvažovat.

Tvrdší trest není totéž jako větší bezpečnost

Proti tomu stojí závažné odborné námitky. Část právníků, odborníků na dětskou kriminalitu a opozice upozorňuje, že u nejzávažnějších činů nejde podle dostupných dat o masivně rostoucí počet případů. Spor se proto vede o to, zda má stát odpovědí na několik mimořádně brutálních činů měnit obecný princip trestní odpovědnosti.

Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix už na jaře označila plán za chybný a upozornila na nedostatek dětských psychiatrů, prevence a systematické práce s problémovými dětmi. Podobně v odborné debatě zaznívá argument, že stát může snadno zpřísnit trestní zákon, ale mnohem obtížněji zajistí včasnou diagnostiku, psychologickou péči a prostředí schopné zabránit tomu, aby se dítě k extrémnímu násilí vůbec dostalo. To je slabé místo celé vládní úvahy. Samotné snížení věkové hranice totiž nic neřeší, pokud stát současně nevytvoří systém pro zacházení s třináctiletými odsouzenými.


Nejdůležitější otázkou proto nebude samotné číslo 13. Rozhodující bude, jak ministerstvo vymezí skutky, u nichž má nižší hranice platit. Jiný význam by mělo omezení pouze na vraždu, jiný na všechny činy umožňující výjimečný trest a jiný na širší okruh násilné či sexuální kriminality. Stejně důležité bude, jak zákon zachová posuzování rozumové a mravní vyspělosti pachatele. Už dnes totiž zákon stanoví, že ani mladistvý starší 15 let není trestně odpovědný, pokud nedosáhl takové úrovně vyspělosti, aby dokázal rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo je ovládat.


Jedno je už nyní zřejmé. Debata se posunula od obecného vládního slibu ke konkrétnímu číslu. Pokud ministerstvo návrh skutečně předloží, Česko nebude rozhodovat jen o dvou letech v trestním zákoně. Bude rozhodovat o tom, od jakého věku je stát ochoten dítě označit za trestně odpovědného pachatele nejzávažnějších zločinů.



Zdroje: 1. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády⁠; 2. Vláda zvažuje snížení věku pro trestní odpovědnost⁠; 3. Zákon č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže⁠