Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila přímá jednání s vojenským režimem v Myanmaru, dříve známém jako Barma. Podle zjištění agentury Reuters se vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí Michael Vance setkal 15. a 16. září v hlavním městě Neipyijto s prezidentem Min Aung Hlaingem, který vedl vojenský převrat v roce 2021. Jde o nejvýše postavený americký kontakt s režimem od převzetí moci armádou. Washington tím výrazně mění dosavadní politiku diplomatické izolace.

Washington otevírá dveře generálům, které dosud sankcionoval

Bezprostředním cílem zářijového jednání bylo propuštění zadržovaného amerického podnikatele Adama Castilla. Rozhovory však otevřely prostor pro širší spolupráci, zejména při potírání internetových podvodných center, která připravila americké občany o miliardy dolarů. Část těchto zařízení funguje v oblastech ovládaných ozbrojenými milicemi, přičemž podle výzkumníků mohou některé výnosy směřovat také k armádním strukturám.

Americká diplomacie tvrdí, že jednání neznamenají ústup od požadavků na ukončení násilí a propuštění politických vězňů. Spojené státy nadále komunikují také s demokratickou opozicí a etnickými ozbrojenými skupinami.


Za diplomatickým obratem stojí především soupeření s Čínou

Skutečný strategický význam amerického obratu spočívá v přístupu ke kritickým nerostným surovinám. Myanmar patří mezi nejvýznamnější světové producenty těžkých vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu výkonných magnetů používaných v elektromobilech, energetice, průmyslových technologiích i moderních zbraňových systémech.

Podle amerického analytického centra Stimson Center směřuje téměř veškerá barmská produkce těchto surovin do Číny. Hodnota vývozu dosáhla v roce 2023 přibližně 1,4 miliardy dolarů, tedy asi 31 miliard korun v současném přepočtu. Peking navíc ovládá klíčové kapacity pro jejich další zpracování.


Dohoda s barmskými generály proto sama o sobě přístup k surovinám nezaručuje. Washington by musel překonat vojenské, logistické i technologické překážky a vybudovat zpracovatelské kapacity mimo čínskou kontrolu.

Vývoj má význam také pro Evropu a Českou republiku. Automobilový průmysl, elektrotechnika a další technologická odvětví jsou na dodávkách kritických surovin silně závislá. Americko-čínské soupeření o jejich kontrolu tak může ovlivnit ceny, investice i stabilitu evropských dodavatelských řetězců.

Trumpův pragmatismus dává vojenskému režimu novou šanci

Diplomatické sbližování přichází v době, kdy se barmské vedení snaží prolomit mezinárodní izolaci. Min Aung Hlaing se stal prezidentem v dubnu 2026 po volbách, jejichž legitimitu zpochybnily západní vlády a lidskoprávní organizace. Ve čtvrtek 8. října jej přijal malajsijský premiér Anwar Ibrahim a podpořil postupné znovuzačlenění Myanmaru do regionálního sdružení ASEAN. Malajsijská vláda ovšem zdůraznila, že návštěva neznamená formální uznání režimu.


Trumpův postup odráží širší změnu americké zahraniční politiky. Přednost dostávají konkrétní bezpečnostní a hospodářské zájmy, zatímco demokratické principy a lidská práva ztrácejí část svého dosavadního významu při rozhodování o diplomatických kontaktech.

Pro Spojené státy může být spolupráce s barmským režimem příležitostí k oslabení čínského vlivu. Pro generály představuje možnost získat mezinárodní legitimitu, kterou jim dosavadní izolace odpírala.

Rozhodující otázkou proto není jen to, zda Washington získá přístup ke strategickým surovinám. Podstatnější bude, zda za nejistou hospodářskou výhodu neposkytne vojenskému režimu politické uznání, aniž by dosáhl skutečných změn v jeho chování.



Zdroje: 1. Reuters – USA zahájily přímá jednání s barmskými generály, 8. října 2026⁠; 2. Stimson Center – Rozšiřování těžby vzácných zemin v Myanmaru⁠; 3. Reuters – Barmská armáda usiluje o kontrolu oblastí se vzácnými zeminami⁠; 4. Malajsie podporuje návrat Myanmaru do ASEAN, 8. října 2026⁠