POKUS O „ÚSTAVNÍ PUČ“, (NE)ÚSTAVNÍ SOUD A ZELENÉ ŠÍLENSTVÍ. Ústavní krize nabírá konkrétní obrysy. Prezident Petr Pavel podal proti vládě kompetenční žalobu a Ústavní soud neobvykle rychle následně rozhodl předběžným opatřením v jeho prospěch. Ministr zahraničí Petr Macinka mluví o ústavním puči i vyhlášení války vládě.  

Sledujeme ještě spor institucí, nebo už otevřený mocenský boj o to, kdo bude v této zemi skutečně vládnout?

Já myslím, že všichni prostě odhazují rukavice a začínají se utrhávat z řetězu. Prostě přestali předstírat, že jde o nějakou demokracii a hodnoty a prostě se rvou o moc a vliv. Jako kdyby už věděli, že tenhle klondajk nepotrvá dlouho, stejně tak nepotrvají ani jejich prebendy. 

Do sporu kolem Petra Pavla a vlády vstoupili i dva bývalí prezidenti. Miloš Zeman zpochybnil nestrannost Ústavního soudu s poukazem na to, že většinu soudců jmenoval právě Petr Pavel, zatímco Václav Klaus označil prezidentův krok za překročení Rubikonu a nepřímý útok na parlamentní demokracii. Nestává se z Ústavního soudu vedle Poslanecké sněmovny a Senátu i třetí, nikým nevolená komora Parlamentu?

To bude nejspíš tím, že když se dva hádají a perou, třetí se směje a tím třetím je Baxa. V podstatě už stát není schopen normálního fungování a tak se do mocenského boje zapojují další a další aktéři. Samozřejmě to nebude dělat dobrotu, ale myslím, že soudruzi Němci jsou spokojení. Není nic lepšího, než když se na jejich hiterhofu hádají a perou mezi sebou. Třeba si pak nevšimneme, jak nám sem lifrují migranty a odklání dividendy. 

„Návod na výrobu vůdce.“ Právě tak označil už v roce 2012 Petr Pithart posilování prezidentského mandátu. Poslanec hnutí ANO Jiří Mašek tato slova znovu připomněl v souvislosti s aktuálním chováním a kroky Petra Pavla i jeho okolí a varuje před budováním kultu osobnosti. Kdo podle Vás stojí za snahou narušit dosavadní ústavní pořádek naší země, která byla dosud postavena na parlamentní demokracii?

Na to nikoho konkrétního nepotřebujete. Parlamentní demokracie nám totiž už dlouhá léta kulhá na obě nohy, tak se nedivte, že toho chce někdo využít a posílit svou moc. Prostě se ukázalo, že parlamentní demokracie si svou moc neumí udržet. Ale nedivte se. Po předsedkyni sněmovny Pekarové a po předsedovi senátu Vystrčilovi, se nemůžete divit, že si chce svůj kus moci urvat i bývalý lampasák. 

Kdo zastaví soud, pokud začne porušovat zákon? Advokát a poslanec Jindřich Rajchl tvrdí, že Ústavní soud při rozhodování ve sporu Petra Pavla s vládou překročil své zákonné pravomoci. Debata se tak posouvá od politického střetu k mnohem závažnější otázce hranic samotné soudní moci. Je poslušnost vůči soudu povinností i tehdy, když je soud sám podezřelý z porušení zákona?

Soud může být zastaven jinou mocenskou složkou státu. Soud nemá žádné divize ani policii. Jde jen o to, jestli někdo bude mít odvahu si zašvejkovat. Samozřejmě, pokud ústavní soud dosáhne svého, tak se mu to podařilo a moc si urval. Nemá-li se to stát, je zapotřebí aby se nebál Andrej Babiš nebo Petr Macinka. 

„Ukrajina potřebuje více lidí, ne více zbraní.“ Těmito slovy zdůvodnil bulharský ministr obrany Dimitar Stojanov rozhodnutí Sofie zastavit vojenskou pomoc Kyjevu z armádních zásob. Bulharsko tak jako další členský stát NATO naznačuje, že pokračující opotřebovací válku už nemusí rozhodnout objem dodaných zbraní, ale limity lidských zdrojů a rostoucí tlak na diplomatické řešení. Jak hodnotíte současnou pozici české vlády vůči válce na Ukrajině a jak by podle Vás měla česká politika v této fázi konfliktu vypadat?

Zatím to vypadá, že Andrej Babiš zastává realističtější pozici než jeho předchůdce, Petr Fiala. Volá po diplomatickém řešení a zatím jsem od něj neslyšel, že by mluvil o porážce Ruska a slavném vítězství. Mluví o tom, že válka by měla skončit a mělo by se začít zase normálně žít. Samozřejmě, nesahá zbrojařům na jejich zisky, byť se snaží, aby nebyly saturovány z veřejných prostředků. 

Ani válka proti Rusku není automatickou vstupenkou do Evropské unie. Maďarsko zabrzdilo další posun přístupových jednání s Ukrajinou a odmítá její urychlené přijetí. Ukazuje se, že solidarita s Kyjevem má v Evropě své jasné hranice. Vnímáte postoj maďarského premiéra jako rozumnou obranu evropských pravidel, nebo jako narušování jednoty EU?

Peter Magyar se od Viktora Orbána zase tolik neliší. V podstatě je jen více eurofilní, aby si odblokoval evropské peníze, které za Orbánova rebelství Maďarsku citelně chyběly. Ale i když se Magyar na Uršulu Leyenovou víc usmívá, na základních věcech nehodlá nic měnit. 

V Maďarsku ještě na chvíli zůstaneme. Premiér Péter Magyar chce odvolat prezidenta Tamáse Sulyoka změnou ústavy a potvrdit celý krok referendem. Politický souboj se tak posouvá od běžného střetu k přímému boji o samotná pravidla moci. Nekončí demokracie ve chvíli, kdy si vítěz začne přepisovat pravidla k obrazu svému?

Ale to se přece netýká jen Maďarska nebo České republiky. To se týká celéo Západu. Podívejte, kolik moci si na sebe nabral Trump. Kde je nějaký Kongres? Demokracie nekončí ani tak kvůli autoritativním politikům, ale kvůli elementeární neschopnosti, řešit nahromaděné problémy. Americký velikáš nebo čínské politbyro umějí řešit velké otázky dneška podstatně lépe než evropský parlament nebo Vystrčilův senát. Nedivte se, že se z toho hledají cesty ven a nedivte se, že ty cesty hledají autoritativní jednotlivci. 

Mír na Blízkém východě má opět velmi krátký poločas. Po amerických úderech na Írán následovala odveta proti Kuvajtu a Bahrajnu. Ukazuje se, že každá deklarace o uklidnění může během hodin vzít za své. Řídí ještě Washington dění na Blízkém východě, nebo už jen komentuje chaos, který pomohl rozpoutat?

Spojené státy nemají sílu, Írán zničit. Tečka. Írán má sílu zničit celý Blízký východ. Tečka. Zbytek je jen hemžení v nové realitě. Trump není schopen ochránit své spojence, Izrael není schopen zničit Hizballáh, ropné monarchie zjišťují, že americké základny už neskýtají bezpečí. Já se vlastně jen divím, že se střílí tak málo. 

Psali jsme: Prezident bez sebeúcty. Ostrá slova o Pavlově cestě do NATO

Minulost si znovu říká o slovo. Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki jasně prohlásil, že Polsko nepřijme glorifikaci Stepana Bandery ani pod tlakem války. Ukrajina tak naráží na další hranici solidarity svých spojenců. Lze budovat spojenectví s někým, kdo z vašich katů dělá hrdiny?

Tohle není žádné polské prozření. Tohle víme minimálně od roku 2014. Ale Západ prostě předpokládal, že Banderovy pohrobky využije pro své protiruské cíle. To také není nic nového, tohle Západ dělá od Druhé světové války. Podporuje ty nejhorší z nejhorších, protože jen řádní zmetci a hrdlořezové jsou schopni svhrnout vládu a nastolit jinou. Občas se to Spojeným státům povedlo, občas také ne. 

Současné polské překvapení z Bandery je spíš znakem toho, že ukrajinský režim už není schopen Rusku udělat nic víc, než co už dělá a je zapotřebí se jich zase zbavit. Což jde vždycky hůř, než se řekne. 

Když jsme dnes s Macinkou začali, pojďme s ním stylově i skončit. Začátek prázdnin přinesl do Česka i celé Evropy extrémní vedra a znovu rozdmýchal spor o klimatickou krizi. Petr Macinka varoval před rostoucí hysterií části politiků, Zelených i klimatických aktivistů a prohlásil, že přehřáté nejsou jen teploty, ale hlavně Zelení. Přehřívá se víc planeta, nebo politická debata kolem ní?

Letošní rok je opravdu suchý, ale řekl bych, že nijak extrémně. Já sám jsem už na jižní Moravě zažil sušší roky a podobná vedra jsme už také měli. V červnu vedra, v srpnu se topí... I takové roky jsme už zažili. Ale jestli si někdo myslí, že když začne platit emisní povolenky, tak se planeta ochladí, prosím, přeju mu to. Je to zhruba totéž jako naivní víra, že víc zbraní Ukrajině ukončí válku s Rusem. 

A prosím, všimněte si, že nikdo ze současných "klimatických veder" neviní ty šílené emise CO2, které se každý den vypálí tam na Donbase, ale můžete za to vy, protože používáte plastové uchošťoury.