Německo zasáhla zpravodajská kauza, která může tvrdě poškodit důvěryhodnost jeho bezpečnostního aparátu. Spolková prokuratura nechala 6. října zatknout někdejšího prezidenta Spolkové zpravodajské služby BND Augusta Hanninga a jeho bývalého dlouholetého spolupracovníka Manfreda D.

Proti Hanningovi existuje podle prokuratury důvodné podezření z vyzvědačství ohrožujícího stát, vyhledávání státních tajemství, pokusu o jejich vyzrazení cizí moci a z činnosti pro zahraniční zpravodajskou službu. Manfred D. je podezřelý z napomáhání.

Už samotný popis případu je pro německou rozvědku mimořádně nepříjemný. Vyšetřovatelé tvrdí, že Hanning měl dlouhé roky získávat interní informace BND od člověka, který zůstal přímo uvnitř služby. Nešlo údajně o několik zapomenutých dokumentů, ale o téměř dva tisíce materiálů, z nichž řada byla utajovaná. Pokud se podezření potvrdí, nebude hlavní otázkou pouze to, co dělal bývalý šéf rozvědky. Německo bude muset vysvětlit, jak mohl podobný mechanismus údajně fungovat déle než deset let.

Téměř dva tisíce dokumentů za peníze

Hanning vedl BND od prosince 1998 do listopadu 2005. Poté působil do roku 2009 jako státní tajemník na spolkovém ministerstvu vnitra. Manfred D. byl jeho vedoucím kanceláře a následoval jej také na ministerstvo. Klíčové je ale to, co následovalo. Od března 2012 do března 2026 pracoval Manfred D. jako vedoucí kanceláře několika dalších prezidentů BND. Měl tak přístup k velkému množství informací podléhajících utajení.


Do června 2022 mu měl Manfred D. předat téměř dva tisíce dokumentů. Řada z nich byla označena jako utajovaná a materiály byly podle prokuratury určeny výhradně pro interní potřeby BND. Část dokumentů sloužila k informování a přípravě vedení služby na pravidelné zpravodajské porady v úřadu spolkového kancléře, kde se scházejí špičky ministerstev a bezpečnostních institucí.

Pokud se tato verze potvrdí, pak už nejde o individuální nedbalost. Vyšetřovatelé popisují dlouhodobý placený kanál, kterým měly citlivé materiály proudit ze státní rozvědky k bývalému nejvyššímu představiteli služby působícímu mezitím v soukromém sektoru.

Nejvýbušnější stopa vede k cizím službám

Zahraniční kontakty posouvají případ do mnohem závažnější roviny. Podle prokuratury použil Hanning v jednom případě utajované poznatky získané od Manfreda D. k vytvoření analýzy určené pracovníkovi zahraničního zpravodajského a bezpečnostního aparátu. Zda se výsledný materiál skutečně dostal k zamýšlenému příjemci, zatím vyšetřovatelé nezjistili.

Tím však zahraniční rozměr nekončí. Hanning měl být podle prokuratury několik let v intenzivním kontaktu s příslušníkem jiné státní zpravodajské služby. Tomuto člověku měl poskytovat politické informace, které částečně vycházely z materiálů získaných od Manfreda D.

Kterých zemí se oba kontakty týkaly, Spolková prokuratura nezveřejnila. Německá veřejnoprávní média NDR a WDR spolu se Süddeutsche Zeitung uvedla s odkazem na své zdroje, že v jednom z vyšetřovaných případů nejde o Rusko. Další spekulace o konkrétních státech proto zatím nemají pevný základ.


Na toto riziko upozornil bezpečnostní expert CDU Roderich Kiesewetter. Podle něj únik bezpečnostně významných informací poškozuje nejen Německo, ale také jeho partnery. Ve světě zpravodajských služeb přitom důvěra není diplomatickou zdvořilostí. Bez ní se citlivá data přestanou sdílet.

Nejhorší otázka pro BND zní, jak to mohlo trvat tak dlouho?

Celá kauza má pro německý stát ještě jednu mimořádně nepříjemnou stránku. Podezření zřejmě neodhalil vlastní kontrolní mechanismus BND. Vyšetřovatelé se k dokumentům dostali při domovní prohlídce u Hanninga v září 2025 v rámci úplně jiné kauzy. Hamburská prokuratura tehdy vyšetřovala podnikatelku Christinu Blockovou a další osoby v souvislosti s případem údajného únosu jejích dětí. Při vyhodnocování zajištěných materiálů se objevila stopa, která nakonec vedla ke Spolkové prokuratuře. Ta případ převzala počátkem května 2026. To je pro německý bezpečnostní aparát možná ještě závažnější než samotné zatčení bývalého prezidenta BND.

Jestliže měl člověk stojící kdysi v čele služby skutečně dostávat interní materiály od aktivního pracovníka BND od roku 2010 nejméně do června 2022, pak musí padnout jednoduchá otázka. Kde byla kontrola?


Německo v posledních letech varuje před ruskou špionáží, sabotážemi, kybernetickými útoky a zahraničním vlivem. Požaduje pro bezpečnostní služby větší prostředky, pravomoci a politickou podporu. O to ničivější by bylo zjištění, že mimořádně citlivé dokumenty mohly současně roky opouštět BND přes kancelář samotného vedení služby.

Kiesewetter proto upozorňuje také na poradenské sítě bývalých vysokých státních úředníků, kteří po odchodu ze služby prodávají své zkušenosti a kontakty. Parlamentní kontrolní orgán podle něj už dříve žádal přísnější pravidla. Místopředseda poslaneckého klubu Zelených Konstantin von Notz požaduje rychlé zjištění případných zpravodajských škod a omezení soukromého podnikání bývalých šéfů tajných služeb. Jejich kontakty a znalosti mohou být mimořádně atraktivní pro zahraniční zpravodajské struktury.

August Hanning ani Manfred D. zatím nebyli odsouzeni a platí pro ně presumpce neviny. O vině bude rozhodovat soud. Pro BND však kauza začala už nyní. Pokud se podezření Spolkové prokuratury potvrdí, nebude stačit potrestat dva muže. Německý stát bude muset vysvětlit, jak mohl údajný placený kanál s téměř dvěma tisíci interními dokumenty fungovat celé roky a proč ho bezpečnostní systém neodhalil sám. To je otázka, která může být pro Berlín mnohem bolestivější než jméno zahraniční služby na konci celého příběhu.



Zdroje: 1. Spolková prokuratura – Festnahmen wegen mutmaßlicher landesverräterischer Ausspähung und Spionage⁠; 2. Handelsblatt – Ex-Chef des BND wegen Spionageverdachts festgenommen⁠; 3. Tagesschau – Ermittler nehmen Ex-BND-Chef Hanning fest⁠; 4. Reuters – Former German spy chief arrested over alleged buying of classified information⁠