Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda zpochybnil tvrzení, že Rusko trpí nedostatkem nafty. Podle něj má naopak značné zásoby letní nafty, pro kterou s příchodem zimy ztrácí využití.

„Rusko žádným nedostatkem nafty netrpí, ani netrpělo, Trump prostě akorát naletěl Putinovi a koupil od něj (za peníze a za zrušení sankcí) takzvanou letní naftu, které má Rusko ve skladech až příliš, přičemž je potřebuje uvolnit pro takzvanou zimní naftu,“ napsal na síti X Kovanda.

Podle ekonoma je potřeba rozlišovat mezi situací na trhu s benzínem a naftou. „Šíří se mýlka, že Rusko trpí nedostatkem nafty, takže nebude mít Trumpovi co dodat. Není to pravda. Rusko má naopak přebytek nafty a mělo jej i přes léto. Napjatější je jeho zásobování benzínem, který pohání podstatnou část osobní individuální dopravy. Ale nafty mělo a má dost,“ uvedl.


Omezení exportu podle Kovandy přispělo k nahromadění zásob, které Rusko potřebuje před zimou uvolnit. „Toto preventivní omezení vývozu nafty ale vede k tomu, že ji má Rusko ve skladech nyní až příliš. Potřebuje se jí zbavit. Navíc jde o takzvanou letní naftu, využívanou třeba právě v zemědělství. Tu do jara neupotřebí, dokud zase nezačnou zemědělské práce. Preventivním zásahem přeplněné sklady Rusko potřebuje uvolnit pro zimní variantu nafty (ta je na rozdíl od letní použitelná i v tuhých sibiřských mrazech, až při teplotě -35 stupňů Celsia),“ vysvětlil.

Anglický výňatek přiložený ke Kovandovu příspěvku rovněž uvádí, že Rusko výrazným nedostatkem nafty netrpělo. Podle analytika Sergeje Vakulenka, citovaného v tomto textu, ruské rafinerie vyráběly přibližně 5,8 milionu tun nafty měsíčně, z nichž 1,2 až 2 miliony tun mohly být dostupné pro export. Výňatek také popisuje omezené domácí využití letní nafty po přechodu na zimní palivo.


Kovanda tomuto postupu připisuje také širší politické důsledky. „Putin se přitom - což už je bonus - může stylizovat do role spasitele světa i Ameriky, což mu reputačně pomáhá v zemích mimo Západ. Navíc nabourává sankční jednotu Západu, dává políček Kyjevu a otevírá si cestu k dalším vyjednáváním stran energetické spolupráce s USA, včetně možného znovuspuštění (pod americkou kapitálovou kontrolou) potrubí Nord Stream, jež vede plyn z Ruska do Německa,“ uzavřel Lukáš Kovanda.