Svátek má: Blahoslav

Komentáře

Jiří Weigl

Výkonný ředitel Institutu Václava Klause

Debakl

Skončily krajské volby a první kolo voleb senátních a jejich poselství je zcela jasné – čeští občané rozhodně odmítli politiku Fialovy vlády.


Voliči buď k volbám znechuceně vůbec nepřišli, nebo masivně volili hlavní opoziční stranu ANO, která zaznamenala drtivé vítězství.

Detailům volebních výsledků v jednotlivých krajích nemá smyslu se na tomto místě podrobně věnovat – od sobotního odpoledne je jejich rozborů ze všech hledisek všude plno. Je třeba pouze zdůraznit, že vedle triumfu ANO stojí za zmínku fenomenální vítězství hejtmana Kuby s jeho čistou ODS kandidátkou v Jihočeském kraji a lidovce Grolicha v barvách koalice SPOLU na jižní Moravě. V jejich případě voliči ocenili vedle jejich nezpochybnitelné úspěšné a viditelné práce pro region i jejich charismatické a vědomě se od linie vedení jejich partají odlišující politické osobnosti. To je jasný důkaz, že voliči neodmítají paušálně politické strany jako takové, ale politiku, kterou právě dnes jejich vedení provádí.

A je třeba opakovat, že Fialův pětikoaliční projekt těžce pohořel. Z ODS se pod jeho vedením stala jakási nová Unie svobody, partaj zcela popírající své kořeny a původní pravicový konzervativní ideový základ. Dnes je beztvarým útvarem nadbíhajícím levicovým progresivistům a bez mrknutí oka uskutečňujícím jejich politiku. Fialova vláda poslušně a iniciativně přejímá a realizuje všechny bruselské zelené plány, které ničí českou ekonomiku a její perspektivy i životní úroveň občanů. Chlubí se tím, že v době českého předsednictví pomohla prosadit nejděsivější součásti Green Dealu, a neváhá podle přání špiček EU rozbíjet V4 a ničit spolupráci s tradičními přáteli a spojenci naší země Slovenskem a Maďarskem, které se odvažují v EU prosazovat a hájit vlastní národní zájmy. Psí poslušnost předvádí Fiala a spol. vůči Bidenově demokratické administrativě USA, jíž se snaží zavděčit extrémistickými postoji vůči konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě. Netají se nepřátelstvím vůči Donaldu Trumpovi a konzervativním silám v Západní Evropě, které získávají na síle.


V domácí politice vláda prokazuje nekompetentnost v hospodářské oblasti – zcela propadla v době energetické krize, která díky její politice znamenala a znamená v evropském srovnání extrémní zvýšení cen energií, zcela netečná byla vůči nárůstu inflace a tápe kolem státního rozpočtu, jehož vládní výdaje není schopna omezit. Stabilizovala jej pouze všeobecným zvýšením daní a úsporami na úkor seniorů. Umožňuje a podporuje přisátí ohromného počtu pokrokářských aktivistických neziskovek na státní aparát a veřejné zdroje a jejich neomezený vliv na vládní politiku a společnost.

Víkendové volby ukázaly, že většina voličů tuto politiku jednoznačně odmítá. Přestože premiér Fiala se snaží svůj debakl popírat a tvrdit, že vlastně o nic nejde, že se jednalo o krajskou politiku a ne politiku celostátní, drtivé vítězství opozice říká něco zcela jiného. Bylo to až na malé výjimky (Kuba, Grolich, Půta) referendum o vládě a její politice. Volby ukázaly, že lidé odmítají západní progresivismus, před nímž Fiala zcela kapituloval, a servilně mu slouží. Potvrzuje to fatální knockout, který utrpěla ve volbách Pirátská strana, která prakticky zmizela z krajské scény a její vedení po této katastrofě podalo demisi. Tento koncentrát levičáckého zeleného progresivismu, který si Fiala příznačně přibral do vlády, u nás nahrazuje západoevropské zelené. Za tři roky ve vládě se zcela zdiskreditoval a směřuje po právu k zániku.

Česká veřejnost nezapomněla na svou zkušenost s komunistickou totalitou, nechce se dožít návratu starých poměrů jenom zabalených v novém zeleném kabátě, chce svobodu, chce prosperitu, chce mír. Dnešní Západ, kterému Fiala do roztrhání těla slouží, směřuje jinam. A to je problém.

Lidé opakovaně ve volbách vyjadřují nespokojenost s poměry a politikou, ale nic se nemění. O všem se rozhoduje jinde, jejich hlas nemá význam. Tak jako v minulých volbách do Evropského parlamentu – můžeme si volit, jak chceme, Ursula je zpět a jede se ve starých kolejích ještě rychleji. Ani tyto krajské a senátní volby na politickém statu quo nic nezmění a je velká pravděpodobnost, že k podstatné změně politiky a poměrů nedojde ani po volbách parlamentních příští rok. Svěrací kazajka EU to nedovoluje. Politická demokracie i na národní úrovni zkrátka přestává fungovat a ztrácí smysl, jímž je průběžná změna politiky a řešení problémů společnosti podle pravidel. To znamená že nás a Evropu čeká doba velkých otřesů, zmatků a nejistot. Problémy a nespokojenost budou jenom narůstat. Jedno je totiž jisté – to co nám Fiala a spol. vnucují, nemůže fungovat a většina lidí to už poznala a odmítá to.

Jiří Weigl

Velká maďarská bitva a co přijde po ní

Velká maďarská bitva a co přijde po ní

Jiří Weigl 

14. dubna 2026
Před 500 lety došlo v Maďarsku k události, která změnila osud Evropy i naší země. A nebylo to k lepšímu. 29. srpna 1526 padl v prohrané bitvě s Turky u Moháče uherský a český král Ludvík Jagellonský.

Pět procent HDP na obranu a NATO pod otazníkem

Pět procent HDP na obranu a NATO pod otazníkem

Jiří Weigl 

31. března 2026
V poslední době se v debatách na národní i mezinárodní scéně stejně jako v mediálním prostoru začala šířit tvrzení, že „Evropa si v oblasti zbrojení neplnila domácí úkoly“ a že musí být schopna se v rámci NATO (nebo mimo něj???)...

Stále jsme mistry světa – v sebeobelhávání

Stále jsme mistry světa – v sebeobelhávání

Jiří Weigl 

24. března 2026
Je to asi nejcharakterističtější špatná česká vlastnost - lhát si sami o sobě neustále různé pěkné věci, moc tomu sice nevěřit, ale vychytrale z toho těžit.

Jak z toho ven

Jak z toho ven

Jiří Weigl 

17. března 2026
V souvislosti s izraelsko-americkým útokem na Írán se stále vedou diskuse o cíli vojenské operace a úmyslech útočníků.

Rizika a souvislosti kolem útoku na Írán

Rizika a souvislosti kolem útoku na Írán

Jiří Weigl 

8. března 2026
Na Blízkém východě se posledního února letošního roku začala psát další krvavá kapitola z nekonečné ságy válek, vraždění, násilí a lidského utrpení v tomto regionu.

Evropská „perestrojka“ se nemůže podařit

Evropská „perestrojka“ se nemůže podařit

Jiří Weigl 

17. února 2026
Smutné vysvědčení minulému režimu vystavil v roce 1990 ve svém novoročním projevu nově zvolený prezident Václav Havel, když konstatoval, že „naše země nevzkvétá“.

Souhlasíte s výrokem prezidenta Petra Pavla o vzniku Spojených států evropských?