Poslanec a místopředseda hnutí SPD Radim Fiala ostře kritizoval prezidenta Petra Pavla kvůli jeho opakované podpoře přijetí eura. Reagoval především na Pavlovo vystoupení na konferenci reVize Česka 2026, kde prezident znovu obhajoval vstup České republiky do eurozóny a argumentoval tím, že silné ekonomické propojení s eurozónou dává Česku důvod být přímo u rozhodovacího stolu.

„Prezident Pavel bojuje proti suverenitě českého státu a prosazuje přijetí eura. Chceme nezávislý stát a euro nechceme nikdy,“ uvedl na sociálních sítích Fiala.

SPD dlouhodobě odmítá přijetí společné evropské měny a českou korunu označuje za jeden z hlavních pilířů ekonomické i politické samostatnosti země. Podle Fialy nejde o technickou debatu nad měnovou politikou, ale o střet dvou zásadně odlišných představ o budoucím směřování České republiky.

Fiala tvrdí, že přijetí eura by Českou republiku postupně vtáhlo do hlubší fiskální integrace Evropské unie. Euro podle něj není pouze měnový projekt, ale součást širšího procesu směřujícího k evropskému superstátu. Se společnou měnou podle SPD přichází společné dluhy, tlak na fiskální unii, větší centralizace rozpočtových pravidel i další přesun rozhodovacích pravomocí z národních států do Bruselu.


Podle Kovandy Bulharsko před přijetím eura dlouhodobě hospodařilo disciplinovaně, s relativně nízkým zadlužením a stabilnější fiskální politikou. Po vstupu do eurozóny se však podle něj začal projevovat fenomén takzvaného morálního hazardu.

„Bulhaři morálně hazardují, neboť sází na to, že jejich dluhy přinejhorším zaplatí Němci. Jako je zaplatili sousedním Řekům,“ citoval Fiala Kovandu.

Kovanda zároveň upozornil na širší problém eurozóny. Podle jeho dat má dnes více než 71 procent zemí používajících euro horší rating než Česká republika, zatímco v roce 2008 to nebyla ani jediná země. Právě v těchto číslech SPD vidí potvrzení své dlouhodobé kritiky společné evropské měny.

Podle Fialy by přijetí eura neznamenalo jen ztrátu vlastní měnové politiky. Znamenalo by také vyšší riziko, že se čeští daňoví poplatníci budou nepřímo podílet na sanaci dluhů jiných členských států.

„Euro nechceme přijmout nikdy, protože je nevýhodné a likviduje naši suverenitu. Nechceme platit za zadlužené státy eurozóny a být členy dluhové unie,“ zdůraznil Fiala.


Prezident Petr Pavel naopak argumentuje tím, že vzhledem k silnému propojení české ekonomiky s eurozónou dává větší smysl podílet se přímo na rozhodování, než pouze přihlížet důsledkům rozhodnutí ostatních.

„Samotný fakt, že naše ekonomika je výrazně provázána s eurozónou, by nás měl vést k tomu, abychom si řekli, že je jednoznačně lepší být v takovém případě u stolu, kde se přijímají rozhodnutí, než sedět za dveřmi a potom se s těmito rozhodnutími vyrovnat,“ uvedl prezident Pavel.

V debatě o euru tak už dávno nejde jen o bankovky a mince. Jde o podstatně širší otázku: kolik ekonomické a politické suverenity si chce Česká republika v budoucnu ponechat.