Svátek má: Sandra

Zprávy

Velikost textu:

Roček: Rekviem za Afghánistán má 296 stran textu

Roček: Rekviem za Afghánistán má 296 stran textu

V první únorový den se v českém prostoru objevila zpráva o tom, že afghánská vláda drží už jen 53,8 procenta ze 407 okresů. Zbytek Afghánistánu je buď pod kontrolou Tálibánu, nebo se o něj bojuje.

František Roček
4. února 2019 - 07:20

Není v tom nic objevného, píše se o tom již řadu měsíců, ale teď to je takříkajíc černé na bílém, uvádí v komentáři František Roček.

Zpráva bez optimismu

V nové zprávě informace publikoval 30. 1. 2019 úřad amerického zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR) - Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction. Zpráva má 296 stran.

Je to fešácká graficky načančaná zpráva. Každý kdo si ji otevře, hned hledá údaje o úrovni bezpečnosti, o válečné situaci. V téměř tří set stránkové publikaci každého zajímá 5 nejdůležitějších grafů a zhruba 10 stran textu s válečnickými statistikami. O neúprosných číslech ze zprávy SIGAR vyšla po celém světě, tedy i v ČR, ne příliš rozáhlá zpráva.

Někdo si může zprávu SIGAR vykládat i jako předběžné alibi k tomu proč chce Trump z afghánské hornaté bažiny odsunout své vojáky a vojáčice.

Proto se také dozvíte z zprávy, že loni největší šanci stát se mrtvolou jste měli v provinciích Kábul a Nangarhár. V provincii Kábul podle zprávy je evidováno 5.452.652 osob a bylo zde spácháno 1.703 útoků. V provincii Nangarhár žilo 1.864.582 osob a byly vystavené 1.517 útokům. Celkem v zemi žije přes 33.329.000 osob a v roce 2018 na území státu došlo k 8.260 útokům.

Již jsme na Prvnizpravy.cz uvedli, že afghánský prezident Ašraf Ghaní koncem ledna 2019 sdělil, že od září 2014, kdy se ujal funkce, bylo zmrtvolněno 45.000 příslušníků bezpečnostních složek. Proto se nelze divit, že ve zprávě SIGAR je uveden povzdech, že afghánské bezpečnostní složky mají v současné době 308.693 členů, což znamená, že zaplněno je pouze 87,7 procenta pozic, čili nejméně od ledna 2015. Verbování nových vojáků představuje v Afghánistánu značný problém, protože nepřítel (Tálibán) stojí před branami – je jenom otázkou času, kdy vstoupí do Afghánistánu jako vítěz politického dohadování s Američany.
Celá publikace se ale snaží alespoň o mírně optimistické ladění.


Informování veřejnosti nad zlato

V každé válce již od starověku probíhá to, co méně inteligentní živočichové nazývají hybridní válkou. Prostě každý klame každého a zneužívá proti každému cokoliv. Proto zprávy z bojišť jsou zásadně zkreslené, pravda je zakázána, protože ji nepřítel ihned zneužije.

Přesto moderní, čili technologiemi stále více nadívaná společnost, uvolňuje stále více informací o situaci v oblasti bojů. Není jiného zbytí, protože když vojáci oficiálně neřeknou co se nepovede, do druhého dne se to stejně dostane ven.

Víme také kolik aut, děl a vrtulníků kdo do Afghánistánu dodal. Jsou to totiž informace spíše nepodstatné. Jenom rámují situaci.

Digitální společnost nás nutí k jisté otevřenosti, ale odtajní se jenom viditelné kulisy, samotné tragédie násilí jsou ve stínu nevyřčených souvislostí.

Přesto z oficiálních informací lze poznat, jak zvyšují Američané snahu podpořit afghánské bezpečnostní síly, které ztrácejí stále více lidí, a pomalu, po drobných procentech, nezadržitelně uďobává Táliban z území, kde je pánem oficiální afghánská vláda.

Informační otevřenost (v míře nutného) proto působí v současnosti zároveň jako alibi – jako důkaz toho, proč musí aliance z Afghánistánu zmizet.

Informace a číslíčka, procentíčka, to všechno navozuje dojem, že jde o jistý „systémový“ problém, o postupné řešení. Prostě jednoho dne se zjeví analýza, že je třeba hodit flintu do života. Ale má to díky grafům a procentům a číselným řadám nádech „řešení“ problémů.

Čili paradoxně, čím více bude uveřejněno informací, tím více v záplavě jejich vyhodnocování alias analýz, bude průšvih připadat jako řešení problému. Čili maximálně otevřená společnost zajistí pro porážku adekvátní psychoterapii vypadající jako cesta do relativně pozitivního působení při řešení problému…

Paradox

Proto utajování informací ani jejich zveřejňování nemá žádný mimořádný účinek. Obojí končí v bažině relativismu. Jediní, kteří z toho mají příjemný užitek, jsou tajné služby islámských států – analyzují veškeré informace a přicházejí na to, jak se státy NATO (tedy politici a vedení aliance) rozkládají, a jak jim v tomto rozkladu ještě pomoci, aby z nich zůstala jenom hromada vlhkého písku…

Afghánské působení NATO vnímají tajné služby islámských států jako selhání západní aliance. Jde o velmi zajímavý studijní materiál o rozkladu nadřazenosti liberálních psů ze západu.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)