Svátek má: Andrea

Zprávy

Velikost textu:

Público: Kult války v USA učinil z válečného zločince McCaina „hrdinu"!

Público: Kult války v USA učinil z válečného zločince McCaina „hrdinu"!

„Reakční sentimentalismus“ a chvalozpěvy zněly médii po smrti senátora Johna McCaina, ale ta měla by přiznat něco jiného, napsalo Público.

John McCain, bývalý americký senátor
7. září 2018 - 04:20

Spíše se mělo otevřeně přiznat, že tento „jeden z nejzlejších amerických politiků“ ukázal, že se válka v Americe změnila na kult, poukázal časopis. Nyní je úspěch prezidentů hodnocených počtem ozbrojených napadení, a takový propagátor vojenských tažení a převratů, jako je McCain, je považován za „hrdinu“, zdůraznil článek španělské publikace.

Zástupce Spojených států za Demokratickou stranu, Bernie Sanders, který je často označován jako „socialista“, po smrti senátora McCaina řekl: „John McCain byl americký hrdina, člověk čestný a slušný, a můj přítel.“Takové tvrzení demonstruje, že Američané - a zbytek světa - se potýkají s vážným problémem, jestli dokonce levé křídlo Demokratické strany ve Spojených státech „je stejně agresivní a falešné, jako krajně pravicovová frakce“ republikánské strany, uvedlo Público. Ačkoli většinu amerických válek s jinými zeměmi rozpoutali demokratičtí prezidenti, zatímco republikáni byli považováni za „izolacionisty“, nyní všichni společně podporují slogan „Bůh ochraňuj Ameriku!“ , a považují zbytek lidstva za „podlidi“, který přinášejí pouze "nepřímé ztráty" kvůli nečestným zájmům západních vládnoucích elit, zdůraznil článek.

„Reakční sentimentalismus který naplnil tisk po jeho smrti, neumožňuje rozpoznat McCaina jako jednoho  jeden z nejzlejších politiků USA v posledních desetiletích - a to vypovídá hodně o něm jako občanovi země, kde se válka mění v kult, a prezidenty oceňují podle počtu vojenských agresí proti jiným státům," poznamenalo Público.
 
John McCain získal titul „hrdina“ v roce 1973, kdy byl převezen do USA  během vietnamské války, kdy proběhla výměna válečnách zajatců. Uvězněn byl v roce 1967, kdy byl jeho bojový letoun sestřelen vietnamskými vojáky po 23 bombardovacích misí a McCain sám spadl do jezera Hanoje, připomnělo Público. Byl zachráněn místním obyvatelem jménem He, hlídačem v továrně s elektrickými lampami. Během této války Spojené státy shodily na Vietnam 7 milionů tun bomb a 100 tisíc tun chemických látek, jako „Agent Orange“, což mělo za následek smrt 5 milionů Vietnamců a velmi vážné následky pro 3 miliony lidí kvůli použití napalmu. Nicméně, ti samí Vietnamci, jejichž životy byly rozbity bombami McCaina, ho zachránili a uzdravili, a pak se vrátil domů živý a zdravý, zdůraznil článek: „Hrdinové byli lidé, jako Vietnamec He, a ne tento krutý člověk, který byl pak náhle vhodným kandidátem na prezidenta Spojených států."
 
Podle autora materiálu, lez McCaina považovat jen za „pseudohrdinu“, neboť jak on, tak další američtí vojáci nepodávají v rámci amerických vojenských operací nic hrdinného. „Je-li hrdinstvím pokud půjdete zabíjet cizince za nebezpečí ztráty života –  tak Hitler nebo Čingischán a další, kteří na své cestě zanechali hromady mrtvol, byli ještě větší hrdinové." Přičemž sám John McCain nebyl obyčejný voják, poukázal článek: „Byl to syn admirála, velitela amerického Tichomořského loďstva, Johna S. McCaina, a k tomt všemu byl nachytán na spolupráci s nepřítelem, čímž zostiudil svoji rodinu.“
 
Jak vypráví americký novinář Douglas Valentine, jen tři dny po dopadení začal McCain vydávat vevení jednotek Ho Či Mina nejen nevýznamné detaily, ale „přísně tajné vojenské informace“. Výsledkem bylo, že USA musely pozastavit bombardování - a možná to byla „jediná užitečná věc McCaina v jeho životě,“ poznamenala publikace. Podle redaktor The New York Times a laureát Pulitzerový ceny Sydney Schönberg, McCain osobně (stejně jako John Kerry) dělal všechno možné, aby blokoval jakákoliv vyšetřování archivů Pentagonu o válečných zajatcích ve Vietnamu.

A pak se z vojáka McCain stal politikem, aby z pódia Kongresu pódium a Senátu „zaútočil na nejchudší vrstvy obyvatelstva“ své země a zbytku světa, a třásl medailí jako „válečný hrdina“, napsalo Público. Ostatně, i v době, kdy dokonce dostal nejlepší léčbu poté, co mu byl diagnostikován rakovinný nádor na mozku, McCain stále aktivně vystupoval proti zákonu na ochranu pacientů a cenově dostupnou péči, která byla připravena Obamovou administrativou - tedy za zbavení 22 milionů jeho krajanů k přístupu k minimálním zdravotním službám, připomněl autor.


Pak McCain vedl kampaň za uložení ekonomických sankcí proti Sýrii, včetně zákazu dodávek základních léků pro obyvatele této země. „Ve válkách, které podporoval, byly zabity stovky tisíc lidí a zraněny miliony občanů, kteří se nemohli dostat k jakémukoliv léků proti bolesti,“ zdůraznilo Público.
 
Americký senátor rovněž „zmanipuloval posluchače“ ve svých projevech proti mučení, uvedl článek, když tvrdil, že byl proti těmto zvěrstvům a řekl, že mohly být „použivány pouze CIA, ale ne v armádě“. V roce 2009 Obama souhlasl s McCainovým návrhem a zametl pod koberec požadavek soudně stíhat důstojníky CIA zapojených do skandálu s brutálním mučením ve vězeních Abu Ghraib a v Guantánamu, protože byly prováděny „v souladu s právními předpisy přijatými Bushem“. Všichni věděli, že vězňové při mučení poskytovali jakékoliv nepravdivé informace, aby alespoň několik minut zastavili utrpení - tedy účel šikany byl více „pedagogikou teroru prováděného těmito sadisty“, napsal Público: „Ne náhodou ukazují věznici na Guantánamu, ale nezavírají ji."
 
Chránice zájmy podniků vojenského průmyslu rodné Arizoně, jako je Boeing, Raytheon, Lockheed Martin a General Dynamics, McCain v každém směru „velebil válku“ a aktivně se podílel na všech kampaních na destabilizaci situace v Libanonu, Grenadě, Panamě, Nikaragui, Iráku, Somálsku, Bosně, Kosovu, Afghánistánu, Libyi, Sýrii a Íránu. Podle autora, k počtu „válečných zločinů“ senátora lze přičíst všechny jeho naléhavé návrhy na vyslání vojáků do těchto zemí. Například, pod záminkou „války proti terorismu“, vyzval poslat vojáky do Mali, Súdánu (kde jeho žena Cindy má solidní byznys), a ronil krokodýlí slzy nad dívkami unesených teroristy v Nigérii, aby v důsledku dosáhl toho, že pomoci „humanitárního vydírání“ vláda této země souhlasila s otevřením americké vojenské základny na svém území.
 
Jeho naléhání zaútočit na Jugoslávii kvůli „kosovského problému“ vyvolalo natolik velké podezření, že dokonce i noviny The Washington Post v dubnu 1999 je spojil s nadcházející účasti McCaina v prezidentských volbách, připomněl autor. Podporoval „džihádisty“ z Kosovské osvobozenecké armády - neidentifikovatelný stát, na jehož území je dnes druhá největší americká vojenská základna. Tak byla zničena poslední socialistická vláda v Evropě, poznamenalo Público.
 
Kromě toho, McCain, kterému „muselo být přesně známo, kdo stál za událostmi z 11. září“, podpořil bombardování a následnou invazi a okupaci Afghánistánu, která vyústila v miliony zabitých, zmrzačených a uprchlíků, poukázal článek. A třebaže věděl, že Saddam Husajn neměl zbraně hromadného ničení, byl McCain ještě aktivněji než Bush, připravoval „spiknutí proti jedné z nejvyspělejších arabských zemí“ a vedl kampaň za přijetí trestních sankcí proti Iráku, vyzýval k masivnímu bombardování infrastruktury. V důsledku těchto bombových útoků v roce 1991 a 2003, bylo asi 5 milionů lidí bylo zabito nebo zraněno, nemluvě o 14 milionech uprchlíků a vysídlených osob, konstatoval autor. A to navzdory skutečnosti, že američtí vojáci také po tisících umírali v Iráku, když požadoval, aby Bush poslal „více vojáků“, tak americký tisk dokonce nazval „McCainovou doktrínou“ politiku vedoucí ke zvýšení počtu amerických vojáků v Iráku.


V srpnu 2009 se McCain osobně setkal v Libyi s Muammarem Kaddáfím a navrhl mu nakoupit americké zbraně. Po tomto setkání uvedl, že měl „zajímavý večer se zajímavým mužem". A jen o dva roky později požadoval odstranění libyjského vůdce, protože má „ruce od americké krve“, zdůraznil článek: „Samozřejmě, že si pamatoval, že ke zřícení letadla v Lockerbie došlo již v roce 1988, ale nyní McCain jen cítil dobré zisky pro americké vojenské korporace v nadcházející velké válce." V dubnu 2011, když nelegálně přijel do Libye mluvit s veterány z mezinárodní organizace žoldáků založenou CIA, a pak navrhl Obamovi „pozemní invazi“ a trval na uznání „exilové vlády“, vytvořené ze samotných teroristů, kteří zabili Kaddáfího, a amerického velvyslance v Libyi, Christophera Stevense, uvedlo Público. Obama však tuto myšlenku odmítl, neboť Libye je ve stavu války „výnosnější".
 
McCain byl také iniciátorem kampaně k odstranění prezidenta Asada od moci, rozkouskovat Sýrii a srovnat se zemí třetí největší arabskou republiku, a zároveň sloužit zájmům Izraele, poukázal materiál. Nicméně, jeho agresivní akce nebyly omezeny na Střední východ, uvedl autor: „Aby bylo možné vyvolat posílení napětí v Rusku, jedinou zemí schopnou vojenské konfrontace se Spojenými státy, a sabotovat jakoukoliv jeho politiku mírového soužití s Ukrajinou, se McCain podílel na přípravě převratu v únoru 2014, organizovaný neonacisty a vedoucí k válce, která zničila životy milionů Ukrajinců." Americký senátor se řídit stejnými motivy když aktivně hájil možnost vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO navzdory odporu „i těch nejválčenějších generálů“, uzavřelo Público.

(kou, prvnizpravy.cz, publico.es, foto: arch.)