Svátek má: Ludvík

Regiony

Velikost textu:

Vypouštění zajíců se daří a jejich počty stoupají

Vypouštění zajíců se daří a jejich počty stoupají

O tom, že spolupráce myslivců a ochránců přírody se vyplatí už alespoň na území, kde své aktivity realizuje rokycanská záchranná stanice živočichů, nikdo nepochybuje.

Zajíc polní opouštějící aklimatizační zařízení
6. srpna 2019 - 07:00

V nedávné době však došlo k dalšímu posunu v této oblasti. Vzhledem k tomu, že rokycanská stanice a nejen ona, přijímá čím dál tím více živočichů, kteří se dostanou do nesnází, zřizuje postupně síť svých spolupracovníků. Ti se pak intenzivně věnují jednomu živočišnému druhu s velmi dobrými výsledky. Rokycanští tak mají odborníky na netopýry, veverky, ale i zajíce a postupně se k nim přidávají další, kteří se intenzivně věnují jednomu druhu.

A právě zajíci polní, respektive jejich zdařilý odchov, nastartoval další možnosti spolupráce s myslivci a následnou podporu tohoto druhu drobné zvěře přímo v přírodě. Odchov zajíce není vůbec jednoduchou záležitostí. Nalezená mláďata a je jich kolem deseti ročně se tak dostanou do péče zkušeného chovatele, který je odchová a následně ve spolupráci s Mysliveckým spolkem Kamýky z Rakové na Rokycansku vypustí.

Ani vlastní vypouštění není jednoduché. Nejprve je nutné zajíce aklimatizovat ve vypouštěcím zařízení a zhruba po měsíci vypustit v místech, které důvěrně znají. Zajíc polní, ač se to možná nezdá, je velice náchylný nejen na stres, prostředí, ale i potravu. To si velice dobře uvědomují členové spolku, kterých je mírně přes třicet a hospodaří zhruba na 1600 hektarech.

Myslivecký spolek Kamýky v těsné spolupráci s Honebním společenstvem Mešno vypouští zajíce od roku 2009 s podporou dotačního titulu Ministerstva zemědělství prostřednictvím Krajského úřadu Plzeňského kraje. Zajíce tak odchovávají nejen sami členové, ale část je jich nakupována z odchytu v jiné lokalitě České republiky, aby se zajistila i nepříbuznost této krásné zvěře, která se již na Rokycansku dlouhá léta neloví.


Celkem jich tak místní spolek vypustil více než sto padesát a nutno říci, že se zde zajícům skutečně daří a jejich počty stoupají. Aby taky ne. Vždyť místní myslivci zvyšují i úživnost krajiny a to vysazováním původních odrůd jabloní, třešní, hrušní či jiných plodonosných dřevin a zvyšují tak biodiverzitu okolního prostředí. Díky výborné spolupráci s Plzeňským krajem i místními zemědělci budují i zvěřní políčka se specifickými pravidly nejen pro umístění políčka, ale především skladbu plodin. Ve směsce na více než 12 hektarech se tak objevuje v přesně stanoveném poměru slunečnice, proso, oves, svazenka, pohanka, kapusta či lupina.



Ve smíšené honitbě lze kromě zajíců, které tato veselá parta členů Hubertova cechu vypouští vždy po několika kusech již desátým rokem, spatřit zvěř srnčí, černou, vysokou a dančí. Místní myslivecký spolek však organizuje řadu dalších aktivit – od praktické činnosti v honitbě i obcích, mysliveckého kroužku pro děti, plesu až po letní přátelské posezení, které se nedávno uskutečnilo v Nevidu .

Do záchranných stanic sdružených v projektu „Národní síť záchranných stanic“ se ročně dostává více než dvacet tisíc volně žijících živočichů, z toho je více než sedm tisíc jedinců spadajících do kategorie zvěř. V případě zajíců se jich do zvířecích nemocnic v republice dostává více než pět set, což je velice slušný genetický potenciál k podpoře tohoto druhu. Stačí jen chtít a využít možnosti, tak jako jí využili myslivci z Mysliveckého spolku Kamýky na Rokycansku.

Plzenskenovinky.cz informoval Pavel Moulis, předseda ZO ČSOP Rokycany.

(jv,plzenskenovinky.cz foto:p.moulis)