Svátek má: Lukáš

Regiony

Velikost textu:

Plzeň si připomíná 15 let od ničivé povodně

Plzeň si připomíná 15 let od ničivé povodně

Před 15 lety zasáhla Plzeň v polovině srpna ničivá povodeň, která napáchala ve městě škody vyčíslené na 562 miliony korun.

Povodně
11.srpen 2017 - 07:00

Plzeň si přírodní pohromu připomene venkovní výstavou, již organizují plzeňští dobrovolní hasiči ve dnech 24. až 26. srpna v Kopeckého sadech. Kromě fotografií, zachycujících tehdejší události, zde bude k vidění i dobová hasičská technika včetně namodelované protipovodňové pytlované hráze. Výstavu doplní rovněž promítání filmu věnovanému průběhu velké vody a napravování způsobených škod. Na protipovodňovou ochranu vynaložily v průběhu minulých let město Plzeň a Povodí Vltavy částku v řádech set milionů korun.

„Přestože od povodně uplynulo tolik let, v lidech, kteří ji v Plzni zažili na vlastní kůži, stále vzbuzuje negativní pocity. Město se ve spolupráci s dalšími dotčenými subjekty průběžně snaží dělat různá opatření, aby se taková situace pokud možno neopakovala či alespoň, aby následky velké vody byly mírnější,“ uvedl plzeňský primátor Martin Zrzavecký. Mimo jiné město podporuje právě dobrovolné hasiče, kteří tehdy odvedli obrovský kus práce, a to příspěvky na pořízení moderní techniky.               

V roce 2002 se při vytrvalém dešti od neděle 11. do dopoledních hodin v úterý 13. srpna zvedla hladina Úslavy, Úhlavy i Radbuzy. Díky dobré manipulaci s množstvím odpouštěné vody na přehradě Hracholusky se podařilo oddálit příchod povodňové vlny z řeky Mže do Plzně v době nejvyšších průtoků na ostatních řekách. Celkem bylo ve dnech 8. – 13. srpna zaplaveno 11 % rozlohy města. Nejhůře na tom byly místní části Koterov, Božkov, Roudná. Pod vodou se ocitl rovněž střed města – Denisovo a Anglické nábřeží, Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu. Prudký déšť komplikoval dopravu, uzavřely se kromě mostu Milénia všechny mosty přes řeky. Kolabovala doprava, zásobování. Ve středu 14. srpna voda postupně opadávala.

Kulminace Radbuzy dosáhla úrovně dvou set až pětisetleté vody, Úhlavou protékala přibližně tisíciletá voda a Úslavou dokonce více jak tisíciletá voda.

Jen na majetku města Plzně napáchaly záplavy škodu 250 milionů korun, z toho nejvíce na technické infrastruktuře - přes 173 milionů korun, na městských domech to bylo přes 42 milionů korun. V Plzni kvůli povodni spadlo či následně bylo strženo 22 objektů. V majetku města to byly tři domy, v Plánské a Luční ulici a dům U Zvonu 4 - 6. Domovní blok U Zvonu byl nakonec 30. srpna 2002 kvůli havarijnímu stavu odstřelen. Město poskytlo 113 náhradních bytů povodní postiženým občanům, z toho trvale poskytnutých bytů bylo celkem 34.

Město Plzeň a Povodí Vltavy v průběhu minulých let vynaložily na protipovodňovou ochranu velké množství finančních prostředků.

„Díky stomilionové dotaci získané z iniciativy samosprávy města Plzně a státního podniku Povodí Vltavy, byl společně vybudován suchý poldr. Jde vlastně o druhé suché koryto řeky Berounky v prostoru podél stávajícího koryta pod železničním a silničními mosty na dolním konci území Roudné. Úprava koryta začíná u pivovarských studní. Poldr umožňuje odvést v případě povodně vodu z vnitřní plzeňské kotliny, zejména z území Roudné. Podle propočtů Povodňového modelu se kapacita odtoku s využitím poldru zdvojnásobila, a v případě velké vody se díky němu sníží úroveň hladiny přibližně o 45 cm. Toto snížení by v případě nové povodně centru města výrazně pomohlo,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Petr Náhlík.
 

Dalším opatřením bylo odstranění valu u pivovarských studní ihned po povodni, dále například úpravy mostu v Koterově a Lobzích, opravy kanalizačních sítí. Protipovodňovou roli hraje i čištění koryt řek a úpravy břehů. Město rovněž nechalo vybudovat moderní systém vyrozumění a varování obyvatel ve všech lokalitách ohrožených velkou vodou.


Důležitý je i Povodňový model Plzeň, který byl pořízen nákladem několika milionů společně městem Plzeň a Povodím Vltavy, závodem Berounka v Plzni. Na modelu jsou průběžně zaznamenávány změny terénu ve městě a dostupné hydrologické údaje. Model tak dává spolehlivou odpověď, kam až může v současné době případná velká voda dosáhnout. Stejně tak lze díky němu předem prověřit, jak který zásah v terénu může průběh povodně ovlivnit.

Každoročně je také z městského rozpočtu uvolňována finanční částka na vybavení dobrovolných hasičů účinnou moderní technikou. V posledních pěti letech včetně letošního roku to představuje přibližně 32 milionů korun. Ve městě působí 16 jednotek dobrovolných hasičů, čítají v současné době přibližně 270 členů, což je zhruba o 40 více než v roce 2002. 

„Tehdy nás bylo méně, měli jsme zastaralou techniku, nebyli jsme vůbec vybaveni na čerpání kalné vody, všechna zařízení jsme měli uzpůsobená jen na hašení čistou vodou, a to nám dělalo problémy. Dnes jsme špičkově vybaveni, máme nová auta, kalová čerpadla, ochranné pomůcky na dobré úrovni,“ uvedl šéf dobrovolných hasičů v Plzni Vlastimil Malina.   

Z historického hlediska šlo v roce 2002 o povodeň srovnatelnou s léty 1845 a 1890. Voda se Plzni nevyhnula ani v dubnu 1975, kdy škody na Plzeňsku dosáhly 100 milionů korun. V červenci 1981 přinesly nejvíce vody přítoky Berounky (Úslava, Klabava a Litavka), vyhodnocené jako stoleté až dvousetleté. Vlnu ze Šumavy tehdy výrazně zmírnila vodní nádrž Nýrsko. Přesto byla na dolním toku Úhlavy dosažena úroveň padesátileté vody. Škody přesáhly 120 milionů korun. Na přelomu června a května 2013 zasáhla Plzeň povodeň menšího rozsahu, průtok plzeňských řek byl maximálně na úrovni dvacetileté vody. Škody na městském majetku tehdy dosáhly přibližně 20 milionů korun.    

Plzenskenovinky.cz informovala RNDr. Marie Fialová za Magistrát města Plzně.

(jv,plzenskenovinky.cz foto:arch.mmp)