Politika

Velikost textu:

Zdeněk Zbořil: Lačnost po majetku je nadčasová

<< NĚCO Z HISTORIE >> Před týdnem si mnozí z nás možná připomněli výročí bitvy na Bílé hoře a následky, které v podstatě z toho plynou dodnes.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

15. listopadu 2023 - 02:20

Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?

„Samozřejmě je to symbolické datum, šarvátka na Bílé Hoře zase nebyla nějakou velebitvou, která by okamžitě otřásla Evropou a nebo alespoň državami Domu habsburského. Ale je pravda, že je to jakýsi sentimentální předěl v českých dějinách,“ říká v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.

Prvnizpravy.cz - Zbořil: Obchody se zbraněmi v Africe za nás obstará ukrajinská diaspora

Bloudění…

„Durychovo „Bloudění“ začíná popisem Staroměstské exekuce a název tohoto velerománu, zřejmě největšího románu o době baroka, je výstižný. Bělohorskou bitvou nezačíná jenom nějaké utrpení českého národa a „tři staletá podoba“, to jsou všechno historické metafory a klišé, které se až zajídají. Ale je pravda, že je to doba bloudění a my nejsme stále ochotni si připustit, kdo všechno bloudil.

Durychovo „Bloudění“ začíná tím, že sedí - představitelé nové moci kníže Karel z Lichtenštejna a arcibiskup a pozdější kardinál František Serafín z Ditrichštejna. Jeden v zastoupení hlavy státu a druhý v zastoupení církve. Autorovo sdělení je o tom, že oba, a jejich společenské okolí, se baví o obětech Staroměstské exekuce, ale nemluví o nich kdo jsou a jací byli, ale baví se jen mluví o jejich majetcích a komu budou za znehodnocenou měnu prodány. Karel z Lichtenštejna říká na jednom místě Ditrichštejnovi: „Tak už se ta vaše církev snad nasytila, nechte také něco císaři“! připomíná Zdeněk Zbořil.

Majetek, majetek….

„A když si to zjednodušíme na to, že šlo jen o majetkové přesuny, změnu vlastnických poměrů (ne že by v českých dějinách jich bylo málo), byla tato skutečně významná. Je nezapomenutelná a její echo se nám vrací i současnosti. Kníže Lichtenštejn dokonce dnes jedná s prezidentem republiky a domlouvají se o tom, jak budou společně spravovat lichtenštejnský majetek, který vznikl, málo platné, právě z těch pobělohorských konfiskací. A zdá, že předpokládají, že církev a církve jsou už dostatečně finančně zajištěny zvláštním restitučním zákonem.

Takže svět se mění, ale my se s ním moc neměníme. Ta lačnost a žádostivost po majetku je nadčasová A je jedno, jestli se jedná o osoby duchovní nebo aristokraty s mocí a velmocí politickou,“ zdůrazňuje Zdeněk Zbořil.