Svátek má: Nikola

Politika

Velikost textu:

Zázračná investice JUDr. Marvanové

Zázračná investice JUDr. Marvanové

Také marně přemýšlíte, jak dobře a bezpečně investovat? Poraďte se s odborníky! Asi primát drží paní JUDr. Hana Marvanová.

JUDr. Hana Marvanová
11. září 2018 - 10:16

JUDr. Hana Marvanová dokázala za deset měsíců zhodnotit svoji investici stokrát! Konkrétně svůj podíl (15%) ve firmě AK Veverka § Marvanová s.r.o. dokázala od února 2008 do listopadu 2008 zhodnotit z částky 30.000,-Kč na 3.250.000,-Kč.

Což o to, šikovný investor, má to však několik ALE:
  • Partner, se kterým společnost založila (Jan Veverka) zpronevěřil peníze klientů advokátní kanceláře a byl za to později odsouzen.
  • Další své podíly (celkem 25%) paní Marvanová prodala jiným společníkům za nominální hodnotu, tj. 50.000,-Kč.
  • Proč pozdější defraudant koupil pro sebe od paní Marvanová podíl za stonásobně vyšší cenu, než ostatní kupující? Nebyla stonásobně vyšší platba jenom kamufláž za jiné služby? Kdyby firma zveřejňovala účetní závěrky (ze kterých by byla patrná skutečná hodnota podílu), bylo by možné podezření rychle vyvrátit. Takhle můžeme jenom spekulovat....
  • Jinak to vypadá, že byla paní Marvanová neskutečně hloupá, když svůj podíl prodala jiným společníkům za nominál anebo byl pan Veverka neskutečně hloupý, když její jiný podíl koupil neskutečně draze.
  • Firma se dostala do konkurzu a pozdější správce konkursní podstaty podal na paní Marvanovou žalobu a chtěl ty peníze vrátit, měl totiž podezření, že paní Marvanová inkasovala peníze přímo z firmy, kterou prodala.

Občané si ke správě věcí veřejných volí své zástupce. Osoby důvěryhodné a bezúhonné. Je dobře, že paní Marvanová chce řídit Prahu zodpovědně a odstranit klientelismus. Pražané by si však měli dávat pozor, aby nedopadli jako klienti její dřívější advokátní kanceláře, kteří přišli o své peníze. Mimochodem, krach advokátní kanceláře je i v českých podmínkách mimořádně výjimečný.

Hlídací psi demokracie slídí po tom, a správně slídí po tom, kdy kdo nějak fatálně pochybil, a zejména samozřejmě pátrají po tom, kdy se kdo nějak podezřele zázračně obohatil. Tvrdí přitom, že takoví lidé nemají v politice a ve veřejných funkcích co dělat a slavnou připomínkou je, že vypudili z premiérského křesla zesnulého Stanislava Grosse pro pouhé podezření, že k penězům na byt přišel nějak podivně, neboli, jak je módní říkat, ne zcela transparentně.

V Bibli, knize knih, stojí psáno, že jsou mezi námi takoví, kteří sice vidí malou třísku v oku jiného, ale trám v oku vlastním nevidí. A tak nám paní doktorka Marvanová kandiduje do významné veřejné funkce, a trám ve vlastním oku jí zřejmě ve výhledu nijak nebrání.

V prostředí krachujících firem nejsou bohužel ničím výjimečným taková lidská selhání, jimiž se ti, kdo se dostali do úpadku, snaží i za cenu porušení zákona něco zachránit, anebo alespoň bez náležitého protiplnění obohatit ty z věřitelů, kteří jsou jim bližší než ti ostatní. Ten, kdo obchoduje řádně a poskytuje za to, co od jiného dostane, náležitou protihodnotu, se nemusí bát ani tehdy, když jeho obchodní partner spadne do insolvence. Bát se ale musí ti, kteří v dohodě s dlužníkem zkracovali možnost uspokojení jiných věřitelů nebo sjednávali své vlastní zvýhodnění.

V takovém případě soud rozhodne o tom, že tyto jejich úkony jsou tak zvaně neúčinné. To ale na druhou stranu znamená, že rozhodl-li soud o neúčinnosti některých úkonů, ten, kdo je v dohodě s dlužníkem realizoval, buď v rozporu se zákonem zkracoval jiné věřitele, nebo zvýhodňoval sebe sama, případně i jiné osoby. Rozhodnutí soudu o neúčinnosti právních úkonů tedy už v sobě obsahuje neúprosný závěr, že ten, kdo neúčinné úkony konal, se snažil buď v rozporu se zákonem obohatit sebe nebo jiné osoby, nebo aspoň ochudit ostatní věřitele.

Proč tak dlouhý, právnicky složitý, výklad?

Protože ten, kdo v rozporu se zákonem obohacuje sebe anebo ochuzuje jiné (a kdyby to tak nebylo, soud by o neúčinnosti jeho právních úkonů nemohl vůbec rozhodnout), zřejmě není tím pravým světlonošem, který má právo všem ostatním vysvětlovat, co je a co není správné, a jak si mají počínat, aby si počínali správně.

Je tedy zvlášť zajímavé, že byla o neúčinnost právních úkonů žalována právě paní JUDr. Hana Marvanová (už v roce 2011). Pravda, soud žalobu proti ní zamítl, ale jen proto, že jednotlivé obohacující nebo ochuzující platby nešly v nepořádku a chaotickém účetnictví zkrachovalé kanceláře rozklíčovat. To však nic nemění na tom, že zázračné zbohatnutí JUDr. Marvanové je opravdu hodně zvláštní a určitě ne v souladu s dobrými mravy.

(pas,prvnizpravy.cz,foto:arch.)