Svátek má: Oleg

Komentáře

Jiří Valenta

poslanec PS PČR (KSČM)

Další budova je pro Plzeň zřejmě ztracena

V tuto chvíli je již téměř jasné, že město Plzeň nezíská do svého majetkového portfólia významný objekt vybudovaný ve 30. letech minulého století na Čapkově náměstí v Plzni na Slovanech.


Rozlehlý objekt, který je nyní ve vlastnictví státu, byl původně koncipován jako škola, ale k samotnému edukačnímu účelu byl využíván pouze krátce. V období II. světové války sloužil jako lazaret a později i jako porodnice, kde mimo jiné spatřila první světlo světa i velká část mé rodiny. Poslední dítě se zde narodilo v roce 2007, porodnice se přestěhovala na Lochotín a od té doby je zde pusto a prázdno.


Pokusme se však rozklíčovat, jak a proč byla budova dlouhodobě a velice trestuhodně opomíjena. Přes nesporný fakt, že byla prvoplánově zbudována obyvatelstvu k veřejné službě, se o ni  již v brzké době budou moci začít rvát pseudopodnikatelé s účely často neznámými či neprůhlednými, jak je v krajské metropoli skoro běžné. Můžeme si jen ve skrytu duše přát, aby bývalá porodnice nenásledovala osud další plzeňské, významné památkové stavby, o kterou se její soukromý vlastník jaksi "přestal tak nějak starat". Samozřejmě, že mám v tomto ohledu na mysli budovu Městských lázní na Denisově nábřeží.

Ale úplně po pořádku! V únoru 2009 prohlašovala v tisku, ale i na moji zastupitelskou interpelaci, týkající se možného využití slovanské budovy městem pro zbudování azylu pro seniory, tehdejší náměstkyně primátora Plzně Marcela Krejsová (ODS): "Jde to mimo nás, budova je připravena do dražby".

Ředitelka Fakultní nemocnice v Plzni Jaroslava Kunová (ČSSD) však k podivné netečnosti zodpovědných magistrátních činovníků v tisku poznamenala: "My jsme s tím (rozuměj: převodem na město Plzeň) počítali a nehledali jinou možnost. I když jsme porodnici opustili, opakovaně jsme se ptali, zda radnice dům chce. Tvrdili nám, že ano."

Po mé dalším dotazu, tentokráte na primátora Pavla Rödla (ODS), se mi dostalo  vysvětlení, proč město nemůže budovu převzít, a to i přes fakt, že  bylo v té době ještě ve velice slušné ekonomické kondici. Rodl mi při jednání zastupitelstva sdělil, že "radnice prý od záměru převzít objekt ustoupila, neboť si nechala od Odboru koncepce a rozvoje vypracovat studii o vhodnosti. Ta sice prý také obsahovala prohlášení, že budova by byla k přestavbě pro využívání seniory vhodná, ale problémy by vznikaly zejména kvůli vysokým stropům, vytápění a eventuálním potížím s památkáři".

 A právě v této době již začínalo být zjevné, že budova bývalé porodnice je pro využití městskou částí Slovany, která je se svými obyvateli průměrně nejstarší v celé Plzni, ztracena. Dominující radniční koalice složena ze zástupců ODS, Pravé volby pro Plzeň a KDU-ČSL nebyla v té době zrovna nakloněna dlouhým diskuzím o potřebných sociálních projektech, ale spíše se vehementně zaobírala masivním rozprodejem lukrativního městského majetku.

Přitom šlo jednoduše zažádat o bezúplatný převod na město a současně požádat o dotaci ve výši 75% na rekonstrukci objektu na domov pro seniory. Nabízí se otázka: "Jednalo se o liknavost, neschopnost či snad i jiné záměry s budovou?" Když si do rébusu doplníme, že by takto město proinvestovalo pouhých 35 milionů korun a ročně platilo za provoz náklady kolem pěti milionů, tak jak to vyplynulo z projektové dokumentace ÚMO Plzeň 2, jisté podezření může být nasnadě! (Podobně podezřelou situaci jsem zaznamenal například v roce 2002, když byl dražen sportovní areál Prokopávka v Plzni – Bolevci, kde sportovaly celé generace Plzeňanů a ekonomický náměstek primátora Plzně nabídl za město v konkurzním řízení "neuvěřitelnou" částku dvou mil. Kč, aby následně rozsáhlý, a nejen podle mého názoru i silně podhodnocený, areál získal podnikatel Janák za jinak velice směšnou částku 7,7 mil. Kč.)

Zmíněnou projektovou dokumentaci (technicko – ekonomické posouzení projektu) obdržel magistrát od slovanské radnice v únoru 2012. Město na ni odpovědělo, podle tiskového vyjádření starosty Slovan Lumíra Aschenbrennera: "...že je tam riziko, že by se to v termínu nestačilo a musela by se vracet dotace". Radní pro sociální oblast Jiří Kuthan (ČSSD) k mému dotazu v listopadu letošního roku na aktuální stav jednání o získání budovy sdělil: "že ministerstvo financí by městu při účasti soukromého investora v tzv. PPP projektu budovu stejně bezúplatně nepřevedlo".

Takže tečka, konec příběhu! Na památkově chráněnou budovu a její využítí pro naše seniory můžeme již nejspíše zapomenout. A přitom se domnívám, že stačilo tak málo. Budovu bezúplatně převést od státu, ale tedy bez další finanční či jiné účasti soukromého investora (mimo projekt PPP) a získat potřebnou dotaci na rekonstrukci. Věřím, že by rekonstrukci město zvládlo v rámci svého individuálního projektu s využitím vlastních kapacit ve velkém klidu. I těch 35 milionů nutné spoluúčasti by se v městském rozpočtu snad ještě našlo, zejména když se dnes rozjíždějí mnohé zbytné projekty a kvalitní majetek města se prodává nebo je připravován k prodeji jako "na běžícím pásu", z čehož plynou zpět do rozpočtu nemalé částky. Jenže tam, kde není, ať již z jakéhokoliv důvodu, potřebná vůle....nelze dosáhnout pro občany vůbec nic!

Jiří Valenta