Svátek má: Luboš

Politika

Velikost textu:

Bombardování Jugoslávie považuji za chybu a akt mocenské arogance

Bombardování Jugoslávie považuji za chybu a akt mocenské arogance

Když Česko vstupovalo do NATO, tak byl český prezident Miloš Zeman premiérem. Jemu nedávno redaktoři ČTK položili 25 otázek, které i s odpovědmi hlavy státu uveřejnil web hrad.cz. V rozhovoru zaujme dosud prezidentův málo známý pohled na okolnosti kolem bombardování Jugoslávie. 

Prezident Česka Miloš Zeman
18. března 2019 - 08:13

Záhy poté, co jsme do NATO vstoupili, tak jste museli řešit na vládě zásadní otázku, zda podpořit bombardování Jugoslávie, nebo ne. Jak na to vzpomínáte?

"Velmi nerad a myslím si, že Česká republika byla právem poslední zemí, která dala souhlas k bombardování Jugoslávie, a to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO asi tři neděle a že by asi nebylo úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí. Mimochodem hledali jsme spojence, ale nenašli jsme je. Až později jsme našli spojence v Řecku, takže vznikla tzv. česko-řecká iniciativa. Ale mohu Vám říci, že s určitým odstupem to považuji za chybu a že se domnívám, že to byl akt určité mocenské arogance. Na druhé straně ovšem nepovažuji vůbec za chybu bombardování Afghánistánu. To je něco, co je dle mého názoru naprosto správné. A tady máte ten rozdíl. Jugoslávie na jedné straně a Afghánistán na straně druhé."



Není bez zajímavosti, že souhlas k bombardování původně měl sdělit do Bruselu za Česko podle vzpomínek člena vlády Ivana Davida tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Kavan. Jemu bylo telefonicky sděleno z bruselského ústředí NATO, že má  během dvou hodin sdělit stanovisko Česka. V tu dobu zcela náhodou zasedala v noci celá česká vláda, která po diskusi o tom souhlasu k bombardování hlasovala. Při hlasování pouze tři členové Zemanovy vlády byli proti bombardování ...  Vladimír Špidla, Eduard Zeman a Ivan David. 

(ps, hrad.cz, Prvnizpravy.cz, foto: ps)